17 C 76/2020-116 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla způsobena dopravní nehoda vozidlem zn. [příjmení] [příjmení], [registrační značka], které v době nehody řídil žalovaný. Vzhledem k tomu, že v době nehody nebylo k vozidlu uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vznikla původnímu věřiteli, [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), povinnost poskytnou poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je žalovaný povinen nahradit. Poškozenému právní předchůdce žalobkyně vyplatil částku ve výši [částka] jako likvidaci škody na základě předložených daňových dokladů [příjmení] této částky byla vyplacena částka [částka] jakožto poplatek likvidátor společnosti, který vyplývá ze zákona, výše odměny je paušální. Celkem tak žalobkyně po žalovaném požaduje částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti: 3. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidič osobního automobilu tov. zn. Opel, [registrační značka], který byl ztotožněn Policií ČR jako žalovaný, nedal přednost v jízdě autobusu, [registrační značka]. Došlo k poškození obou vozidel. (protokol o dopravní nehodě jako na č.l. 13-14 a fotografie č.l. 15-18) 4. Oprava autobusu stála [částka], na základě předložených nákladů na opravu poškození vniklých při dopravní nehodě byla poškozenému zaslána částka [částka], tj. [částka] za materiál a [částka] za práci. (dle vyhodnocení č.l. 31, vyrozumění č.l. 44 a stanovení výše škody č.l. 45) 5. Žalovaný byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka], která představuje tzv. regresní náhradu za újmu, která byla uhrazena poškozenému a náklady vynaložené na jejich likvidaci (dle dopisu č.l. 34) 6. Dohodou ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodli na postoupení pohledávek určených v Příloze 1. této smlouvy, tj. vč. pohledávky za žalovaným. Platnosti a účinnosti tato smlouva nabyla dnem podpisu oběma smluvními stranami. (dle smlouvy č.l. 42 a přílohy č.l. 43) postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který mu byl dne [datum] zaslán. (dle oznámení č.l. 47 a podacího archu č.l. 32) 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 8. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný tím, že s vozidlem [registrační značka] nedal přednost v jízdě autobusu. Na autobusu vznikla škoda ve výši [částka]. Vozidlo, řízené žalovaným, nemělo v době dopravní nehody sjednání pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila poškozenému částku ve výši [částka]. Dle dohody mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, toto bylo žalovanému písemně oznámeno. 9. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení zákona: <i>10. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 11. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. <i>12. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>13. Podle odst. 9 tohoto ustanovení výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však [částka]. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.</i> <i>14. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. V řízení bylo zjištěno, že se dne [datum] stala dopravní nehoda, kterou zavinil žalovaný, jakožto řidič vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu spojenou s provozem vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla ze zákona povinna uhradit poškozenému z dopravní nehody újmu, která mu vznikla, a tak i učinila. Zároveň je zákonem stanoven tzv. regresivní nárok právní předchůdkyně žalobkyně proti žalovanému, tedy že ten je povinen jí nahradit to, co ona zaplatila poškozenému. Žalovaný tak byl na základě shora citovaných zákonných ustanovení povinen nahradit právní předchůdkyni žalobkyně újmu, která jí vznikla tím, že musela uhradit újmu způsobenou žalovaným poškozenému. [příjmení] částky [částka], která byla vyplacena právní předchůdkyní žalobkyně poškozenému, je tak žalovaný povinen uhradit i žalobkyní požadované náklady za vyřízení případu ve výši [částka]. Vzhledem ke stále trvajícímu prodlení žalovaného žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. jistinu i nadále úročí úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum]. S ohledem na shora uvedené má proto soud za to, že žaloba byla podána důvodně, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. uvedeno. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. [obec] plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.