7 C 245/2020-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne [datum] nárok na zaplacení částky ve výroku I. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] [země]. Nároku se domáhala z titulu nevrácené jistiny zápůjčky ze dne [datum] sjednané prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování zápůjčky do [datum], což neučinil. K postoupení pohledávek došlo smlouvou ze dne [datum]. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř.. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalobkyně omluvila. Přítomný žalovaný se žalobou nesouhlasil, namítal, že v době, kdy mělo dojít k uzavření zápůjčky, mu byly odcizeny doklady, navíc byl v tzv. dluhové pasti a nikdo by mu peníze ani neposkytl. Sporoval podpis na dokladu o převzetí těchto prostředků a namítl promlčení. 3. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Mezi osobou označenou ve smlouvě jako žalovaný a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.,se sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“) měla být dne [datum] uzavřena dohoda, na jejímž základě byla dne [datum] vyplacením poštovní poukázky poskytnuta částka [částka] Tyto měl vrátit do [datum] spolu s poplatkem v částce [částka]. Mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena dohoda o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným. 4. Soud posuzoval žalobu uplatněnou žalobkyní jako zahraniční právnickou osobou. Pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) je dána v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně článkem 4 o obecné příslušnosti dle bydliště žalovaného v ČR. 5. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku [částka]. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z. modifikovaném zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který měl žalovaný čerpat výplatou peněžní poukázky a vrátit do [datum]. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele. 6. Žalovaný však uplatnil námitku promlčení tohoto nároku a soud má tuto námitku, jež ve svém důsledku brání přiznání nároku soudem, za důvodnou. Úspěšně uplatněná námitka promlčení způsobuje, že nárok zaniká, právo se stává nevynutitelným a soud je nemůže přiznat. Subjektivní právo trvá nadále, ale jako tzv. naturální právo. V projednávané věci byl nárok uplatněn u soudu dne [datum]. S ohledem na povahu závazkového vztahu upraveného v § 2390 o.z. se uplatní také ustanovení tohoto zákona upravující promlčení, délku a běh promlčecí doby dle §§ 609 a násl. o.z., konkrétně zejména ust. § 619 odst. 1 o.z. o počátku běhu této lhůty, § 629 odst. 1 o.z. o její délce. Jestliže plnění ze smlouvy o zápůjčce mělo být poskytnuto do [datum], obecná tříletá promlčecí lhůta skončí [datum] a žaloba uplatněná až [datum] tak byla opožděná a soud tuto zamítl. 7. O nákladech řízení by soud rozhodoval v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle principu plného úspěchu žalovaného ve věci. Ten však výslovně žádné neuplatnil, proto rozhodl jako ve výroku II.