7 C 403/2019-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti , Anonymizováno, a.s. IČO: , IČO, , zaplacení částky , částka, celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. Uvedla, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši , částka, . Tato částka v části kryla jeho předchozí úvěrové závazky a v části byla žalovanému převedena na běžný účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky ve výši 21,70% v dohodnutých měsíčních splátkách, což řádně nečinil. Banka proto přistoupila k zesplatnění úvěru k , datum, . Dluh sestává z jistiny v částce , částka, a poplatků a smluvní pokuty v částce , částka, . O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dne , datum, .2. Okresní soud v , adresa, ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen. Žaloba byla doručena žalovanému dne , datum, do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno dne , datum, . Soud ve věci jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud měl zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, a.s. IČO: , IČO, , se sídlem v , adresa, ( dále jen „banka“), byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace půjček dle žádosti žalovaného v částce celkem , částka, . Výše úrokové sazby byla sjednána na 21,70% p.a. Přímo ve smlouvě bylo dohodnuto jako důsledek opakovaného prodlení se splátkou uhrazení smluvní pokuty ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy z , datum, a žádosti o úvěr z téhož dne.4. Žalovaný podle výpisu úvěru čerpal dne , datum, částky , částka, , , částka, a , částka, na konsolidace předchozích závazků a částku , částka, na běžný účet. Podle doložené platební historie žalovaný řádně stanovené splátky nehradil, poslední částečnou úhradu provedl , datum, , poté již žádnou splátku ani zčásti neuhradil. Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, upozorněn bankou na zesplatnění úvěru k témuž dni a vyzván k úhradě dluhu tvořeného jak jistinou v částce , částka, , tak smluvní pokutou v částce , částka, dle výpočtu 20% ( tj. 110 splátek x , částka, ), dále nákladů upomínání a dlužné poplatky , částka, + , částka, .5. Mezi bankou a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaný byl výzvou z , datum, vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis mu byl doručován dne , datum, dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a poštovního podacího lístku.6. Žalobkyně dále doložila podklady k žádosti žalovaného o úvěr z , datum, včetně žádosti žalovaného, kde banka vycházela z příjmu 19 tis. Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že je pracovníkem v gastronomii a je svobodný, bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost.7. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2048 o.z. Smluvní pokuta ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. V daném případě se smlouvou o úvěru předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch peněžní částku ve výši , částka, . Mezi účastníky tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2395 o.z. modifikované ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb. ve znění účinném v době sjednání této smlouvy. Žalovaný peněžní prostředky poskytnutého úvěru čerpal bezhotovostním způsobem. Uvedený závěr obstojí i dle hlediska ust. § 9 odst. 1 posledně uvedeného zákona, dle kterého „věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Jelikož žalobkyně k výzvě soudu a v souladu s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí vydaném pod sp.zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp.zn. III.ÚS , Anonymizováno, doložila, tedy prokázala, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí její předchůdkyně zkoumala. Tímto je míněno, že obstarala dostatečné podklady pro takové posouzení, do tohoto zkoumání zohlednila i případné výdaje žalovaného, které vzhledem k bydlení u rodičů nevykazoval. Vykazovaný příjem okolo 20 tis. Kč měsíčně je při výši splátek do 7 tis.Kč dostatečný pro kladné vyhodnocení jeho úvěruschopnosti.11. Žalobkyně dále doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky z , datum, a jejím oznámení ze dne , datum, , na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele , právnická osoba, . dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Jelikož žalovaný porušil ustanovení smlouvy, když ode dne , datum, přestal sjednané splátky hradit, přistoupila banka k zesplatnění úvěru k , datum, , o čemž byl vyrozuměn. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému splnit povinnost spočívající v zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, sjednanou ve smlouvě a vypočtenou řádně v oznámení o zesplatnění úvěru a dále s poplatky v částce , částka, a dále se sjednaným úrokem z úvěru ve výši 21,7% a úrokem z prodlení, obojí kapitalizované ke dni zesplatnění , datum, a dále od této doby do zaplacení.12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou , částka, za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně za 5 úkonů právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy, vyjádření z 2.19.2019, účast na 1 jednání) v částce po 10 540 Kč dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ( dále jen AT, dále náhradou hotových výdajů za tyto úkony po , částka, dle § 13 odst. 1,3 AT, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v , částka, . Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku , částka, . Pokud žalobkyně k výzvě soudu dne , datum, sdělila, že nesouhlasí s vyhlášením rozhodnutí bez nařízení jednání, nepovažuje soud tento úkon za úkon právní služby, a to ani v rozsahu jedné poloviny, neboť jde o konstatování procesního stanoviska v rozsahu jedné věty. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.