8 C 203/2020-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]) a dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a na základě smlouvy [číslo] peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě [číslo] zavázala zaplatit 5 920 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Žalovaná se ve smlouvě [číslo] zavázala zaplatit 9 620 Kč jako součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 820 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 390 Kč. Žalovaná však zápůjčky řádně a včas nesplácela, poslední splátky na obě zápůjčky byla zaplacena dne [datum]. Původnímu věřiteli žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 8 000 Kč a na dlužném poplatku 3 570 Kč a ze smlouvy [číslo] na dlužné jistině 10 908,78 Kč a na dlužném poplatku 3 256,22 Kč. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum] a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem z téhož dne. Schopnost žalované úvěr splácet byla v obou případech ověřena na základě jí uvedených údajů v zákaznické kartě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ podepsané žalovanou dne [datum] pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru ve výši 8 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 5 920 Kč sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 58 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 240 Kč. 4. Z listiny označené jako smlouva o půjčce podepsané žalovanou dne [datum] pod [číslo] (smlouva [číslo]) soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru ve výši 13 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaná převzala peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 9 620 Kč sestávající z úroku ve výši 1 820 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatku za volitelný hotovostní režim splátek ve výši 5 200 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v 58 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 390 Kč. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] 7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem o postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Smlouva byla podepsána dne [datum]. Ze seznamu pohledávek soud dále zjistil, že byly postoupeny pohledávky za žalovanou. Z dopisu ze dne [datum] pak vyplývá, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem. 8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjisti, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do [datum]. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.z."), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen“ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst.2). 13. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Na základě shora provedeného dokazování ve světle citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2390 o.z. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které byl spotřebitelský úvěr sjednán, neplatná. Posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě nepostačuje. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází pouze veřejně dostupných informací a informací poskytnutých spotřebitelem, ale vyvíjí aktivní činnost k ověřování informací uvedených spotřebitelem. 18. V projednávané věci byla žalobkyně vyzvána, aby dotvrdila, že byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr s odpornou péčí. Žalobkyně pak uvedla, že původní věřitel vycházel ze skutečností uvedených v zákaznické kartě s tím, že tyto byly ověřeny dle dokladů v ní uvedených. Dle zákaznické karty ke smlouvě [číslo] uzavřené dne [datum] však příjmy žalované nebyly ověřeny z žádných dokumentů. V zákaznické kartě ke smlouvě [číslo] uzavřené dne [datum] pak je sice zaškrtnuto pole„ výměra podpory/důchodu, nicméně není zřejmé, jaké konkrétní příjmy byly ověřeny, když žalovaná uvedla celkem 4 zdroje, tj. další příjem, státní sociální dávky, přídavky na děti a ostatní příjem. Ze zákaznické karty tak není ani zřejmé, o jaké příjmy se jednalo. Ze zákaznické karty ke smlouvě [číslo] pak dále vyplývá, že se jednalo o již minimálně druhý úvěr od původního věřitele a v případě smlouvy [číslo] o minimálně třetí úvěr. Samotná skutečnost, že žalovaná ke dni uzavření smluv