7 C 333/2020-40 — Okresní soud v Nymburce

Žalobci se domáhali žalobou z 11.12.2020 vyklizení žalované z nemovitostí specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Tuto odůvodnili tak, že jsou vlastníky nemovitostí ve společném jmění manželů. Dne 22.9.2015 uzavřeli se žalovanou a jejím manželem [jméno] [příjmení] smlouvu o budoucí kupní smlouvě, kterou se zavázali do 5 let od podpisu této smlouvy uzavřít se [anonymizováno] kupní smlouvu, kterými by byly nemovitosti převedeny do jejich vlastnictví. K uzavření smlouvy nedošlo, [jméno] [příjmení] nemovitosti opustil a žalovaná se odmítá vyklidit, nehradí ani dohodnuté nájemné, současně ztěžuje žalobcům i možnou kolaudaci rozestavěného domu. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uváděla, že tvrzení v žalobě jsou nepravdivá a zkreslená. Při prvém jednání ve věci samé nařízeném na den 24.8.2021 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, když uváděla, že nevidí důvod k vyklizení nemovitostí. Následně po odročení tohoto jednání bez jeho zahájení, během doby stanovené jí k doložení majetkových poměrů a posouzení její žádosti o ustanovení zástupce, v podání z 16.9.2020 uvedla, že na této žádosti netrvá a doložila plnou moc zmocněnci v záhlaví tohoto rozhodnutí k obraně jejích zájmů. Zástupce žalované namítal při jednání dne 30.11.2021 spornost vlastnictví žalobců, tvrdil, že žalovaná chystá uplatnit za tímto účelem žalobu o určení vlastnického práva, do té doby požadoval přerušit řízení. Soud návrhu žalované na přerušení řízení nevyhověl, vzhledem k tomu, že žádné řízení, které by mělo význam pro rozhodnutí soudu neprobíhá, žalovaná žádné ani dosud nezahájila, neshledal důvod pro postup dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a její návrh jako nedůvodný při jednání zamítl. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobci jsou dle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] evidováni jako vlastníci pozemku par. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rozestavěná budova, bez způsobu využití, pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], orná půda a pozemku par. [číslo] o výměře [výměra], orná půda, a to ve společné jmění manželů. Tyto nabyli na základě koupě smlouvou datovanou dne 22.9.2015 s právními účinky zápisu vlastnického práva k 23.9.2015. Mezi žalobci a [jméno] a [jméno] [příjmení] byla dne 22.9.2015 uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, dle které se žalobci se jmenovanými dohodli, že jako budoucí vlastníci nemovitostí výše na základě již uzavřené kupní smlouvy mají zájem v budoucnu manželům [příjmení] prodat a tito odkoupí nemovitosti do svého vlastnictví, a to do 5 let od podpisu smlouvy. Současně byla sjednána v bodu 2.6. kupní cena 2 600 000 Kč a v bodu 2.4. nájemné za dobu do zpětného odkupu v částce 10 403 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy datované téhož dne. K uzavření kupní smlouvy v daném termínu nedošlo, což ani jedna ze stran nesporovala. K výzvám žalobců nemovitosti vyklidil jen [jméno] [příjmení], žalovaná tak i přes výzvy žalobců neučinila. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobci je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobci v řízení prokázali, že jim svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to bez jakýchkoliv pochybností. Pokud žalovaná měla dle doložené smlouvy o budoucí kupní smlouvě sjednané dle § 1785 a násl. o.z. se svým bývalým manželem možnost odkoupit nemovitosti zpět do svého vlastnictví, k uzavření této smlouvy v dohodnutém termínu nedošlo. To, že strany se navzájem k této kontraktační povinnosti vyzývali, je pro dané posouzení bezpředmětné za situace, kdy k uzavření samotné koupě nedošlo ani případným nahrazením projevu vůle, přičemž i lhůta k jejímu uzavření marně uplynula dnem 22.9.2020. Jakékoliv řízení k této otázce zahájeno také nebylo. Z tohoto důvodu soud zamítl i další důkazní návrhy žalované na provedení důkazu výzvou k uzavření smlouvy ze strany jí označovaného [anonymizována dvě slova], jakož i účastnickými výpověďmi a výpovědí bývalého manžela [jméno] [příjmení]. Jelikož žalovaná dobrovolně nevyklidila předmětné nemovitosti, mají žalobci jako jejich vlastníci právo na ochranu proti tomu, kdo předmět jejich vlastnického práva neoprávněně zadržuje. Tento věcněprávní nárok na vyklizení vyplývá z citovaného ust. § 1040 odst. 1 o.z. Soud proto uložil žalované předmětné nemovitosti včetně rozestavěné budovy vyklidit, když v řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto již odevzdala. Lhůtu ke splnění této povinnosti soud stanovil nepatrně delší než zákonnou patnáctidenní dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když vzhledem k možnému uplynutí této lhůty v době konce tohoto roku (za předpokladu, že rozhodnutí nabude právní moci uplynutím odvolací lhůty), poskytl jí čas k jejich dobrovolnému vyklizení a zajištění vystěhování. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovil neúspěšné žalované povinnost nahradit úspěšným žalobcům účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, a náklady právního zastoupení - odměna advokáta za požadované 3 úkony právní služby – převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na 1 jednání, po 1 500 Kč dle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 advokátního tarifu vyhl.č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, zvýšené o DPH v částce 1 134 Kč, celkem 11 534 Kč. Dalších nákladů se zástupce žalobců výslovně vzdal. Lhůtu k plnění soud i v tomto případě stanovil zákonnou, která je pro případ peněžitého plnění třídenní.