9 C 139/2021-36 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 34 192,57 Kč, se smluvním úrokem ve výši 4 114,62 Kč a ve výši 29 % ročně z částky 19 274,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 616,81 Kč a ve výši 8,5 % ročně z částky 19 274,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovanou došlo dne 6. 3. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl Původní věřitel žalované zápůjčku 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zápůjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 19 017 Kč, a to v hotovosti 60 týdenními splátkami po 684 Kč. Původní věřitel dle žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce náležitě posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, kdy vycházel z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí zápůjčky, a dále z listin, které žalovaná k prokázání těchto údajů předložila. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední splátku uhradila 17. 6. 2018), svůj dluh měla zaplatit do 30. 4. 2019. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce byla ke dni 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dluží z titulu zápůjčky na jistině 19 274,71 Kč a na souhrnném poplatku 14 917,86 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 6. 3. 2018 soud zjistil, že Původní věřitel poskytl žalované v hotovosti zápůjčku 22 000 Kč, převzetí peněz v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč, který tvořil smluvní úrok ve výši 3 935 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit Původnímu věřiteli 41 017 Kč, a to 60 týdenními splátkami po 684 Kč, resp. poslední splátka měla činit 661 Kč. Dle smlouvy činila výpůjční úroková sazba 29 % ročně. 4. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila 5 100 Kč (19. 3. 2018 částka 3 100 Kč, 21. 5. 2018 částka 1 000 Kč, 17. 6. 2018 částka 1 000 Kč). 5. Ze zákaznické karty týkající se žalované ze dne 6. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaná pro účely poskytnutí zápůjčky uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má základní vzdělání a je nezaměstnaná. Žalovaná dále uvedla, že má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, má příjem 3 410 Kč měsíčně a další příjem (bez bližší specifikace) 4 000 Kč měsíčně, ačkoli uvedla jen jeden zdroj příjmu. Výdaje žalované byly odhadnuty na částku 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná neměla splácet žádný jiný úvěr nebo půjčku, uvedené údaje doložila složenkami za listopad a prosinec 2017, a dále výpisem ze svého bankovního účtu za měsíc leden 2018. Zápůjčku požadovala na vybavení domácnosti. 6. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou, plynoucí ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce, byla ke dni 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla Původním věřitelem písemně vyrozuměna (smlouva o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, včetně části seznamu postoupených pohledávek – pohledávka za žalovanou uvedena pod položkou [číslo] oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, odeslané žalované dle poštovního podacího lístku dne 14. 2. 2020). 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021, odeslanou dle poštovního podacího lístku 29. 1. 2021. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytl dne 6. 3. 2018 žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč, žalovaná se smlouvou zavázala kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit Původnímu věřiteli také poplatek 19 017 Kč, zahrnující mimo jiné smluvní úrok. Zápůjčku s poplatky měla žalovaná splatit 60 týdenními splátkami po 684 Kč, resp. poslední splátka měla činit 661 Kč. Žalovaná na zápůjčku celkem uhradila 5 100 Kč. Před poskytnutím zápůjčky žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má základní vzdělání a je nezaměstnaná, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, má příjem 3 410 Kč měsíčně a další příjem (bez bližší specifikace) 4 000 Kč měsíčně, zároveň uvedla, že má jeden zdroj příjmu. Výdaje žalované byly odhadnuty na 2 000 Kč měsíčně, žalovaná neměla splácet žádný jiný úvěr nebo půjčku (k prokázání uvedených údajů žalovaná předložila Původnímu věřiteli složenky za listopad a prosinec 2017 a výpis z bankovního účtu žalované za leden 2018). Poskytnutí zápůjčky žalovaná odůvodnila pořízením vybavení domácnosti. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce byla ke dni 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, žalovaná o tom byla Původním věřitelem písemně vyrozuměna. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021, žalovaná ničeho neuhradila. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 15. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 16. V daném případě Původní věřitel poskytl žalované zápůjčku 22 000 Kč, aniž by před jejím poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že požadovanou zápůjčku ve výši 22 000 Kč nelze žalované poskytnout, neboť žalovaná není schopna ji splácet. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel z výdajů žalované 2 0