9 C 210/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení dle výroku I. rozsudku, a to z titulu využití městské hromadné dopravy provozované žalobkyní (tramvajová linka [číslo]) žalovaným dne 24. 5. 2021, kdy žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud má za prokázané, že žalovaný využil dne [datum] k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázal se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by ho k této přepravě opravňoval (žalovaný byl kontrolován na tramvajové lince [číslo] ve stanici [anonymizováno] dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, totožnost žalovaného byla doložena občanským průkazem). O provedené přepravní kontrole byl sepsán protokol [číslo] který žalovaný podepsal a v jednom vyhotovení převzal. Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné 24 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 19. 7. 2021, odeslaným téhož dne, žalovaný dlužnou částku neuhradil. V daném případě byl žalovaný, jakožto cestující využívající městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní, povinen prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem, kdy smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byla mezi účastníky uzavřena okamžikem nastoupení žalovaného do vozidla městské hromadné dopravy. Jelikož se žalovaný z důvodů daných na své straně neprokázal platným jízdním dokladem a porušil tak svou povinnost vyplývající z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vznikla mu povinnost zaplatit dlužné jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému - přirážka k jízdnému činila dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně 1 500 Kč (výše přirážky byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách). Žalovaný byl povinen dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit v den kontroly, tj. 24. 5. 2021, což však neučinil a ode dne následujícího je v prodlení. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.