12 C 172/2022-61 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že na základě ústní dohody přenechala žalovanému v období od [datum] do [datum] finanční prostředky v částce 70.000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit žalobkyni, což neučinil a dne [datum] písemně prohlásil, že svůj dluh uznává a zavázal se částku 70.000 Kč žalobkyni vrátit do [datum]. Žalovaný však uhradil žalobkyni dne [datum] pouze částku 2.000 Kč, avšak částku 68.000 Kč přes písemnou výzvu žalobkyně a předžalobní výzvu dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z dlužního úpisu soud zjistil, že žalovaný písemně prohlásil, že si v období od [datum] do [datum] půjčil od žalobkyně finanční prostředky v částce 70.000 Kč a zavázal se je vrátit žalobkyni do [datum]. 4. Z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k zaplacení do [datum] a dopis odeslala prostřednictvím České pošty, s. p. dne [datum]. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne13. 5. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do 7 dnů od doručení výzvy a upozornila jej na soudní vymáhání. Dopis byl odeslán dne [datum]. 6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud uzavřel, že žalobkyně žalovanému na základě ústní dohody přenechala finanční prostředky v částce 70.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do [datum], což vyjma částky 2.000 Kč dosud neučinil. 7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že účastníci uzavřeli v souladu s ust. § 2390 o. z. smlouvu o zápůjčce. Částku 70.000 Kč měl žalovaný vrátit do [datum], což neučinil a ode dne následujícího se tak dostal do prodlení se zaplacením této částky. Pakliže žalovaný dne [datum] uhradil žalobkyni částku 2.000 Kč, na jistině zápůjčky zbývá zaplatit částka 68.000 Kč a žalobkyně má na zaplacení této částky právo. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobkyně úroky z prodlení požadovala z částky 68.000 Kč ode dne [datum], kdy prodlení žalovaného se zaplacením této částky již trvalo. Soud proto v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku dospěl k závěru, že žalobkyně má rovněž právo na úroky z prodlení, a to ve výši stanovení dle nařízení č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 355,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 000 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč.