6 C 279/2021-79 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 763,62 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru z úvěrové smlouvy (kontokorentu) ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ Banka“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí Bankou žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku běžného účtu. Žalovaný při uzavření smlouvy trpěl duševními poruchami chorobného stavu charakteru (duševními chorobami), které nejsou přechodné a to souběhem chronické paranoidní schizofrenie a sekundárního škodlivého užívání psychoaktivních látek, přičemž jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly podstatně snížené v majetkoprávní oblasti. 5. Soud nemá za prokázané kdy a v jaké výši žalovaný čerpal úvěr a jaká je výše rozdílu mezi vyčerpanou výší úvěru a jeho splacením. Soud konstatuje, že žalobkyní předložený výpis z úvěrového účtu předchůdkyně žalobkyně neprokazuje, že žalovanému byla vyplacena částka 8 763,62 Kč, resp. že tuto částku čerpal, a kdy a jak žalovaný úvěr čerpal. Na tuto listinu je nutno nahlížet jako na výstup dat ze systému předchůdkyně žalobkyně, která však sama o sobě neprokazuje, kdy, v jaké výši či zda byl skutečně úvěr čerpán. 6. Dále soud konstatuje, že mu je z úřední činnosti známo, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. 1. 2018, č. j. 15 Nc 753/2017-91, omezen mimo jiné ve svéprávnosti tak, jde-li o právní jednání týkající se smluv o finanční službě, výpůjčce, zápůjčce, úvěru, pojištění, spoření, smluv uzavíraných mimo obchodní prostory nebo distančním způsobem, a jiných právních jednání týkajících se nakládání se jměním, jehož hodnota přesahuje částku 2.000 Kč. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 8. Soud shledal právní jednání žalovaného spočívající v uzavření smlouvy ze dne [datum] o kontokorentním úvěru za neplatné, resp. shledal smlouvu za neplatnou dle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), neboť žalovaný nebyl způsobilý smlouvu uzavřít z důvodu duševní poruchy. Pakliže by žalovaný získal na základě neplatné smlouvy peněžní prostředky, byl by povinen je dle § 2991 OZ z titulu bezdůvodného obohacení vydat, soud však nemá ve věci za prokázané, zda a v jaké výši žalovaný čerpal peněžní prostředky, a proto žalobu zamítl. 9. Soud zde podotýká, že žalobkyně i přes poskytnuté poučení neunesla své důkazní břemeno ohledně skutečnosti, v jaké výši žalovaný čerpal úvěr (peněžní prostředky). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka, kterému dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náleží odměna ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné podání ze dne [datum]; účast při jednání dne [datum]). 11. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.