7 C 171/2022-46 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 7. 4. 2022 po žalovaném zaplacení částky 5 580 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jako ve výroku I. rozsudku. Žalovaný byl evidován jako vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 [registrační značka], které bylo v období od 6.11.2020 30.4.2021 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 30 Kč za den, tj. za 176 dní částku 3 280Kč, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároku 300 Kč. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Ve věci nařídil jednání na den 30.8.2022, ke kterému se žalobkyně omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil, soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Soud učinil následující závěr skutkového stavu. Žalovaný byl jako vlastník vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru od 1000 cm3 dopisem žalobkyně ze dne 7.5.2021 vyzýván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 6.11.2020 30.4.2021, tj. 176 dní v částce po 30 Kč, a to ve lhůtě do 17.5.2021. Dopis mu byl doručován 12.5.2021. Podle doložené kupní smlouvy bylo vozidlo dne 5.9.2018 předmětem prodeje z dosavadního vlastníka [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], [obec], [ulice]. Následně podle další smlouvy datované dne 8.8. 2019 ho [příjmení] [příjmení] prodal žalovanému. 4. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanovi Slovenské republiky, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je tak v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) dána bydlištěm žalovaného na adrese v záhlaví. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. 5. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1.1.2018 a má za prokázané, že žalovaný byl jako vlastník vozidla v předmětném období pasivně legitimován k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo z odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 tohoto zákona ve výši stanovené vyhl.č. 205/1999 Sb., v ust. § 2 odst. 1 písm. e), tj. 30Kč denně, celkem tedy 5 280 Kč za požadovaných 176 dní. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, tudíž žádná ze skutečností, jež by ho úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši 300 Kč. Součástí tohoto plnění v celkové částce 5 580 Kč soud stanovil také zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalovaného došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě ve výzvě z 7.5.2021, tj. k 18.5.2021, a požadovaný počátek prodlení od 23.1.2022 je ještě pozdější. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle ust. § 160 os.ř.. 6. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představované částkou 400 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem částku 1 489 Kč Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.