7 C 301/2021-13 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 3.8.2021 domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dohodu o uznání dluhu, ve které uznal co do důvodu a výše a zavázal se uhradit závazek v žalované částce v 5 měsíčních splátkách. Jelikož se dostal do prodlení s úhradou splátky 1.a 2., zesplatnila žalobkyně dluh k 27.7. 2021 a požaduje zaplacení výše uvedené částky. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 9.12.2021 na adresu trvalého bydliště marným uplynutím doby dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalovaný se k žalobě nijak vyjádřil. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu věci. Žalovaný v listině označené jako splátková dohoda ze dne 25.2.2021 výslovně prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni v celkové částce 5 394,35 Kč vůči věřiteli z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba] a postoupené žalobkyni 9.11.2020. Žalovaný se zavázal dluh splácet formou 5 splátek po 1 000 Kč počínaje dnem 19.3.2021, poslední v částce 1 394,35 Kč dne 19.7.2021, pod ztrátou jejich výhody při nesplacení nejméně dvou plných splátek (bod 6 smlouvy). Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. Z doloženého uznání dluhu ze měl soud prokázánu existenci závazku žalovaného k zaplacení žalované částky. Tento uznávací projev co do formy a obsahu odpovídá požadavkům ust. § 2053 o.z., který se na daný právní vztah použije. V uznávacím projevu žalovaný výslovně uznal závazek specifikovaný konkrétní částkou a uvedl také důvod jeho vzniku-pohledávku vůči právnímu předchůdci žalobce jako nárok z úvěrové smlouvy. Takové prohlášení dlužníka zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tato právní domněnka je vyvratitelná a posiluje postavení věřitele v tom směru, že již nemusí prokazovat existenci ani právní důvod dluhu. Naopak tím, kdo musí podat důkaz o tom, že závazek vůbec nevznikl nebo zanikl, se v takovém případě stává dlužník. Jelikož žalovaný se k tvrzenému dluhu nijak nevyjádřil, netvrdil ani jeho částečný zánik splněním, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit požadovanou částku (zesplatněna v souladu s ujednáním stran pro prodlení s úhradou 1.a 2. splátky ke dni 27.7.2021) spolu úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. počínaje dnem následujícím od zesplatnění. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšnému žalobci účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměnou zástupce žalobce za požadované 3 pr. úkony (převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduché výzvy) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu vyhl. č.177/1996 Sb (dále jen AT), dále náhradou jeho hotových výdajů v částce 3 x 100Kč, zvýšené o částku 189 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je právní zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zvláštního předpisu ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celková výše přiznaných nákladů řízení činí částku 1 489 Kč Lhůtu k plnění soud v obou případech stanovil zákonnou třídenní od právní moci rozsudku.