9 C 232/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení dle výroku I. rozsudku, a to z titulu využití městské hromadné dopravy provozované žalobkyní ([anonymizováno] linky [číslo]) žalovaným dne 16. 6. 2021, kdy žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. Dlužnou částku neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud má za prokázané, že žalovaný využil dne [datum] k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázal se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by ho k této přepravě opravňoval (žalovaný byl kontrolován na trase [anonymizováno] linky [číslo] ve stanici [jméno] dne 16. 6. 2021 v 8:23 hodin, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem). O provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo] který žalovaný podepsal a v jednom vyhotovení převzal. Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné 24 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, žalovaný dlužnou částku neuhradil. V daném případě byl žalovaný, jakožto cestující využívající městkou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní, povinen prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem, kdy smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byla mezi účastníky uzavřena okamžikem nastoupení žalovaného do vozidla městské hromadné dopravy. Jelikož se žalovaný z důvodů daných na své straně neprokázal platným jízdním dokladem a porušil tak svou povinnost vyplývající z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vznikla mu povinnost zaplatit dlužné jízdní 24 Kč a přirážku k jízdnému – přirážka k jízdnému činila dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně 1 500 Kč (výše přirážky byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách). Žalovaný byl povinen dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit v den kontroly, tj. 16. 6. 2021, což však neučinil a ode dne následujícího je v prodlení. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč, včetně zákonné úroku z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrada výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 52 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.