9 C 96/2022-20 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 530 Kč s úrokem z prodlení dle výroku I. rozsudku, a to z titulu využití [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní (autobus linky [číslo]) žalovanou dne 13. 11. 2021, kdy žalovaná se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud má za prokázané, že žalovaná využila dne 13. 11. 2021 k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázala se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by ji k této přepravě opravňoval (žalovaná byla kontrolována na autobusové lince [číslo] v [údaj o čase] hodin ve stanici„ [příjmení]“, totožnost žalované byla ověřena průkazem opatřeným její podobenkou, žalovaná se neprokázala žádným jízdní dokladem). O provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo] který žalovaná podepsala a v jednom vyhotovení převzala. Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné 30 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 12. 1. 2022, odeslaným dne 13. 1. 2022, žalovaná dlužnou částku neuhradila. V daném případě byla žalovaná, jakožto cestující využívající městkou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní, povinna prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem, kdy smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), byla mezi účastníky uzavřena okamžikem nastoupení žalované do vozidla městské hromadné dopravy. Jelikož se žalovaná z důvodů daných na své straně neprokázala platným jízdním dokladem a porušila tak svou povinnost vyplývající z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vznikla jí povinnost zaplatit dlužné jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému – přirážka k jízdnému činila dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně 1 500 Kč (výše přirážky byla stanovena v souladu s § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě). Žalovaná byla povinna dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit v den kontroly, tj. 13. 11. 2021, což však neučinila a ode dne následujícího je v prodlení. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč, včetně zákonné úroku z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrada výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.