12 C 265/2022-38 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném peněžitého plnění s příslušenstvím uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši 30.070 Kč, smluvní pokuty ve výši 16.500 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši 1.320 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 8771,38 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, vše dle smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ úvěrující“). Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy úvěrující poskytla žalovanému částku 33.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěrující vedle jistiny částku 22.770 Kč ve splátkách, což však kromě částky 24.380 Kč neučinil. Dále tvrdila, že úvěrující smlouvou o prodeji části podniku prodala divizi spotřebitelských úvěrů společnosti [právnická osoba], která pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Žalovaný poté nic dalšího žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako úvěrující se uvedeného dne písemně dohodla se žalovaným, že mu poskytne finanční prostředky v částce 33.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěrující vedle jistiny částku 22.770 Kč ve splátkách. 4. V řízení nebylo prokázáno, že se žalobkyně písemně dohodla se společností [právnická osoba] o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] neobsahuje žádný údaj o tom, že touto smlouvou je postupována žalobkyni pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s úvěrující. Smlouva o postoupení pohledávek v čl. II bod 1 odkazuje na Přílohu [číslo] smlouvy o postoupení s tím, že tato obsahuje„ Seznam postoupených pohledávek ke dni [datum]“. Takovou listinu, z níž by bylo patrné, že se jedná o Přílohu [číslo] obsahující„ Seznam postoupených pohledávek ke dni [datum]“, která je nedílnou součástí této smlouvy, žalobkyně soudu nepředložila. Listina s názvem KIE C/3 [číslo], kterou žalobkyně předložila s označením„ příloha ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]“ Přílohou [číslo] popsanou ve smlouvě o postoupení pohledávek evidentně není. Žalobkyně se k jednání konanému dne [datum] nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti. S ohledem na neprokázání této rozhodující skutečnosti se soud dále nezabýval prováděním důkazů k prokázání dalších žalobních tvrzení. 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. Žalobkyně neunesla v řízení důkazní břemeno o svém tvrzení, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na ni v souladu s ust. § 1879 o. z. přešlo právo na zaplacení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi úvěrující a žalovaným dne [datum]. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto řízení a soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 9. V řízení byl zcel úspěšný žalovaný, měl by právo na úhradu všech svých účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.