12 C 333/2023-46 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném Okresnímu soudu Praha - východ dne 27. 3. 2023 po žalovaném zaplacení částek vymezených ve výroku I. rozsudku. Žalovaný byl evidován jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka] [anonymizováno], které bylo v období 4.8.2019 31.12.2019, 1.1.2020 30.4.2020, vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 65 Kč za den, tj. za jednotlivá období, 150 dní částka 9 750 Kč, 121 dní částka 7 865 Kč, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároků 2x 300 Kč. 2. Okresní soud Praha - východ vyslovil usnesením ze dne 25.9. 2023 č.j. 46 C 298/2023-31 místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Nymburce. Právní moci rozhodnutí nabylo dne [datum]. 3. Žalobkyně uplatnila žalobu proti žalovanému jako občanovi [příjmení] spolkové republiky, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je tak v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis) dána bydlištěm žalovaného na adrese v záhlaví. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. 4. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne [datum] na adresu trvalého bydliště v záhlaví tohoto rozhodnutí náhradním způsobem uplynutím úložní doby dle § 49 odst. 4 o.s.ř.. K žalobě se nijak nevyjádřil. 5. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný byl jako vlastník osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka] [anonymizováno], za období 4.8.2019 31.12.2019, 1.1.2020 30.4.2020, vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak učinila ve výzvách ze dne 5.3.2020 a 23.9.2020, ve lhůtě 30 dní u prvé z nich a 60 dní u druhé od doručení výzvy v částkách po 65 Kč denně. 6. Tyto skutečnosti soud zjistil s výše uvedených výzev předložených žalobkyní. Doručení těchto vyzývacích dopisů měl prokázáno z informací o jednotlivých zásilkách, které byly odeslány téhož dne a vhozeny žalovanému do domovní schránky. 7. Z odpovědi Městského úřadu v Nymburce, odbor správních činností z 28.11.2023 bylo dále zjištěno, že žalovaný ve všech výše popsaných obdobích byl evidován jako vlastník i provozovatel vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno]. 8. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1.1.2018 a má za prokázané, že žalovaný byl jako vlastník vozidel v předmětných obdobích pasivně legitimován k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 tohoto zákona. Dle tohoto ustanovení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Přičemž dle odst. 2 písm. a) ,b) tohoto ustanovení se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše tohoto příspěvku se podle § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jež vyplývá dle zmocnění v odst. 4 tohoto předpisu z vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v ust. § 2 odst. 1 písm. h) 65 Kč denně, celkem tedy za popsaná období částky 9 750 + 8165Kč. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, tudíž žádná ze skutečností, jež by ho úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. Dle § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč. Součástí tohoto plnění v celkové částce 18 215 Kč soud stanovil také zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalovaného došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě v jednotlivých výzvách, tj. 30 dní a 60 dní od doručení a požadované počátky prodlení jsou tak ještě pozdější. 9. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představované částkou 800 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč Celkem částku 2 252 Kč. 10. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.