7 C 119/2023-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 27. 2. 2023 po žalovaném zaplacení částek ve výroku I. rozhodnutí. Uvedla, že žalovaný byl evidován jako vlastník (popř. provozovatel) přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka] [příjmení]: [číslo], které bylo v období od 18. 2. 2022 do 21. 4. 2022 (dále též„ první období“) a v období od 22. 4. 2022 do 4. 8. 2022 (dále též„ druhé období“) vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 70 Kč za den, tj. za první období 63 dní částku 4 410 Kč a za druhé období 105 dní částku 7 350 Kč. Žalobkyně dále účtuje náklady na uplatnění nároků 3x 300 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků za první období dopisem odeslaným dne 13. 6. 2022 a za druhé období dopisem odeslaným dne 22. 9. 2022. Žalovaný však dlužné částky nezaplatil. Opětovně byl žalovaný k úhradě dlužných částek (nezaplacených příspěvků za nepojištěná vozidla) vyzván upomínkami ze dne 14. 9. 2022, 13. 10. 2022 a 4. 1. 2023, následně ještě předžalobními upomínkami odeslanými v případě prvního období dne 14. 11. 2022 a u druhého období dne 30. 1. 2023, ani na tyto výzvy nijak nereagoval a dlužné částky nezaplatil. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), proto soud dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému spolu s uvedenou výzvou doručena dne 15. 5. 2023 na adresu pobytu evidovaného v informačním systému základních registrů v záhlaví tohoto rozhodnutí náhradním způsobem uplynutím úložní doby dle § 49 odst. 4 o. s. ř. K žalobě se nijak nevyjádřil. 3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný byl v období od 18. 2. 2022 do 21. 4. 2022 a dále v období od 22. 4. 2022 do 4. 8. 2022 vlastníkem přívěsu, [registrační značka], [příjmení]: [číslo], číslo technického průkazu [anonymizováno], s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, přičemž v tomto období neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za první období dopisem ze dne 13. 6. 2022 – období nepojištění vozidla trvalo 63 dní, příspěvek činil 70 Kč denně, celkem tedy 4 410 Kč; za druhé období dopisem ze dne 22. 9. 2022 – období nepojištění vozidla trvalo 105 dní, příspěvek činil 70 Kč denně, celkem tedy 7 350 Kč. Dlužné částky byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni včetně nákladů spojených s vymáháním dlužné částky ve výši 2x 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Písemnost ze dne 28. 6. 2022 byla žalovanému dle poštovního doručovatele doručena dne 14. 6. 2022 a písemnost ze dne 22. 9. 2022 byla doručena dne 26. 9. 2022. Žalovaný dlužné částky ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatil. Opětovně byl žalovaný k úhradě jednotlivých dlužných částek vyzván ještě upomínkami ze 14. 9. 2022, 13. 10. 2022 a 4. 1. 2023, následně ještě předžalobními upomínkami odeslanými v případě prvního období dne 14. 11. 2022 a u druhého období dne 30. 1. 2023, ani poté dlužné částky nezaplatil. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písm. b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinní zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudní uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 Ministerstvo financí vyhláškou. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. v) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg ve výši 70 Kč. 7. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 8. V daném případě byl žalovaný nejméně v období od 18. 2. 2022 do 21. 4. 2022 a dále v období od 22.4.2022 do 4. 8. 2022 vlastníkem přípojného vozidla, [registrační značka] [příjmení]: [číslo], přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za provozování tohoto motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za první období 63 dnů po 70 Kč denně celkem částku 4 410 Kč, za druhé období 105 dnů po 70 Kč denně celkem částku 7 350 Kč a rovněž tak povinnost zaplatit žalobkyni paušálně stanovenou náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvku ve výši 2x 300 Kč. Žalovaný byl v případě prvního nároku k úhradě vyzván v zákonné lhůtě jednoho roku, a to výzvou ze dne 28. 6. 2022, které byla dle poštovního doručovatele žalovanému doručena dne 14. 6. 2022; žalovanému tak lhůta pro úhradu tohoto příspěvku marně uplynula dne 15. 8. 2022 (tj. po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy k úhradě) a od 16. 8. 2022 je v prodlení. V případě druhého nároku byl žalovaný k úhradě vyzván v zákonné lhůtě jednoho roku, a to výzvou ze dne 22. 9. 2022, které byla dle poštovního doručovatele žalovanému doručena dne 26. 9. 2022; žalovanému tak lhůta pro úhradu tohoto příspěvku marně uplynula dne 25. 11. 2022 (tj. po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy k úhradě) a od 26. 11. 2022 je v prodlení. 9. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 12 360 Kč (dlužné příspěvky 4 410 Kč, 7 350 Kč, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvků 3 x 300 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky 4 410 Kč od 28. 8. 2022 do zaplacení, z částky 7 350 Kč od 7. 12. 2022 (žalovaný se sice dostal do prodlení s úhradou jednotlivých příspěvků jak je uvedeno již výše, žalobkyní však požadovaný počátek prodlení je u jednotlivých příspěvků ve správné výši ještě pozdější; povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.