9 C 1/2023-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovanou došlo dne 17. 7. 2020 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] (žalovaná smlouvu uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti). Na základě uzavřené smlouvy poskytl Původní věřitel žalované úvěr 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr Původnímu věřiteli vrátit do 17. 1. 2021, neuhradila však ničeho. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 20. 2. 2022, žalovaná ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek, soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovanou dne [datum], žalovaná smlouvu uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti (ve smlouvě se žalovaná zavázala použít prostředky z úvěru na financování svého podnikání nebo provozní činnosti s podnikáním související). Smlouva byla uzavřena okamžikem připsání částky 1 Kč z účtu žalované na bankovní účet Původního věřitele – účty byly uvedeny ve smlouvě o úvěru: účet Původního věřitele č. [bankovní účet], účet žalované [bankovní účet]. Dle smlouvy o úvěru měl být žalované poskytnut úvěr 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit Původnímu věřiteli nejpozději do [datum] (úvěr byl poskytnut na dobu šesti měsíců). 5. Z dokladu o příchozí platbě soud zjistil, že dne 17. 7. 2020 byla na účet Původního věřitele č. [bankovní účet] připsána z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] částka 1 Kč, s variabilním symbolem platby [číslo] a poznámkou: Souhlasím se smlouvou. 6. Z potvrzení [právnická osoba] o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že z účtu Původního věřitele uvedeného ve smlouvě o úvěru byla dne 17. 7. 2020 odepsána platba ve výši 20 000 Kč, a to ve prospěch účtu žalované č. [bankovní účet]. Platba byla provedena pod variabilním symbolem [číslo] se zprávou pro příjemce: Podnikatelský úvěr [číslo]. 7. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 5. 1. 2023 a z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020 pak soud zjistil, že uvedený bankovní účet byl veden pro žalovanou a dne 27. 6. 2022 byl zrušen. Žalovaná dne 17. 7. 2020 uhradila na účet Původního věřitele č. [bankovní účet] částku 1 Kč, do poznámky pro příjemce uvedla: Souhlasím se smlouvou. Dne 20. 7. 2020 pak byla na účet žalované připsána z účtu Původního věřitele částka 20 000 Kč, s poznámkou: Podnikatelský úvěr [číslo]. 8. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, včetně příslušenství, byla ke dni 20. 1. 2022 postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla Původním věřitelem písemně vyrozuměna, jak soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, a z oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2022, odeslaného dle poštovního podacího lístku téhož dne. 9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 2. 2022, odeslanou dle poštovního podacího lístku 20. 2. 2022. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s Původním věřitelem dne 17. 7. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul Původní věřitel žalované úvěr 20 000 Kč, žalovaná smlouvu uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti (ve smlouvě se zavázala použít prostředky z úvěru na financování svého podnikání nebo provozní činnosti s podnikáním související). Smlouva byla uzavřena poté, kdy žalovaná ze svého bankovního účtu uhradila na účet Původního věřitele tzv. verifikační platbu 1 Kč s tím, že v poznámce vyslovila souhlas se zněním smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr vrátit Původnímu věřiteli nejpozději do 17. 1. 2021, na úvěr však ničeho nezaplatila. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou z uvedené smlouvy o podnikatelském úvěru byla postoupena ke dni [datum] na žalobkyni, postoupení bylo žalované [příjmení] věřitelem písemně oznámeno. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní upomínka. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr 20 000 Kč, uvedené prostředky byly vyplaceny na účet žalované uvedený ve smlouvě, přičemž žalovaná se zavázala úvěr vrátit Původnímu věřiteli nejpozději do 17. 1. 2021, což však neučinila – žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru byla ke dni 20. 1. 2022 postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 000 Kč (jistina úvěru), včetně zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 18. 1. 2021 (splatnost úvěru byla sjednána 17. 1. 2021) do zaplacení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci plně úspěšné, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b a. t., neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč (obdobný návrh byl žalobkyní podán například ve věci vedené Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 8 C 265/2022, sp. zn. 5 C 56/2022 a sp. zn. 12 C 44/2022). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.