9 C 164/2022-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 29 756,32 Kč se smluvním úrokem 23 304,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 872,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 010,77 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 651 Kč s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), dne 7. 5. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 30 000 Kč, převzetí peněz stvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím za dobu trvání úvěru ve výši 25 776 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, poslední splátka byla splatná 7. 7. 2021. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, celkem uhradila 7 999,99 Kč a nejpozději ode dne následujícího po celkové splatnosti úvěru, tj. ode dne 8. 7. 2021 je v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit Původnímu věřiteli sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (žalobkyně požadovala částku 3 745,55 Kč). Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne 22. 12. 2021, s účinností k témuž dni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku ani částečně nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovanou, na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr 30 000 Kč (převzetí peněz potvrdila žalovaná podpisem smlouvy), žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit Původnímu věřiteli náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč (úrok 2 888 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč, inkasní poplatek 5 400 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, první splátka byla splatná 7. 6. 2020, každá další pak vždy k 7. dni v měsíci (celkem měla takto žalovaná zaplatit 55 776 Kč). Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však 500 Kč za každou dlužnou splátku. Žalovaná se zavázala platit smluvní úrok 15 % ročně. 4. Ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr 30 000 Kč a ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána od [datum] (toto mělo být ze strany Původního věřitele ověřeno) s příjmem 28 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje žalované měly činit 4 410 Kč měsíčně na bydlení a energie, další výdaje (položky označené jako výdaje na jídlo, dopravu, osobní náklady, srážky ze mzdy, výživné, spoření, pojištění, splátky stávajících půjček) nebyly uvedeny, podobně zůstaly nevyplněny další části formuláře obsahující údaje o poměrech žalované (bydlení, spolužijící osoby, vzdělání, vyživovací povinnost, rodinný stav, údaje o bankovním účtu, doklady totožnosti). K prokázání vyplněných údajů (příjmů) měla žalovaná předložit výplatní pásky, pracovní smlouvu a výpis z účtu. 5. Z pracovní smlouvy žalované ze dne [datum] soud zjistil, že měla být zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], [IČO], její pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 5. 2020. 6. Z potvrzení zaměstnavatele žalované o výši příjmu soud zjistil, že její příjem za poslední tři měsíce činil 69 500 Kč čistého, tj. v průměru 23 166 Kč čistého měsíčně. 7. Z výplatních lístků žalované za leden, únor a březen 2020 pak bylo soudem zjištěno, že žalované bylo na účet vyplaceno: leden 2020 částka 13 023 Kč, únor 2020 částka 13 622, březen 2020 částka 13 159 Kč. Ze strany zaměstnavatele byl žalované prováděn výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, byly jí sráženy na přednostní pohledávky částky 850 Kč v lednu 2020, 7 634 Kč v únoru 2020 a 7 632 Kč v březnu 2020, a dále v lednu 2020 ještě na nepřednostní pohledávky částka 6 902 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, včetně přílohy označené jako [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 a potvrzení o provedení transakce (datum zúčtování 22. 12. 2021) pak soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] byla postoupena na žalobkyni, dlužná částka ke dni postoupení měla činit včetně zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty 70 043,15 Kč (jistina 26 010,77 Kč, dlužné úroky 2 160,21 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru 2 387,99 Kč, dlužný poplatek za sjednání úvěru 12 591,56 Kč, dluh z inkasního poplatku 4 625,48 Kč, zákonný úrok z prodlení 1 985,61 Kč, smluvní pokuta 13 500 Kč, úrok 3 281,53 Kč, paušální náklady 500 Kč, sankce 3 000 Kč). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z oznámení Původního věřitele ze dne 11. 1. 2022, které bylo dle poštovního podacího lístku žalované odesláno 12. 1. 2022 na adresu [obec a číslo]. 9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ve věci [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] z 19. 5. 2022, včetně dokladů o interní kontrole GPS, soud zjistil, že ze strany žalobkyně měly být v souvislosti s vymáháním dlužné částky učiněny rovněž následující úkony: cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované dne 17. 1. 2022 ([obec]), 27. 1. 2022 ([ulice], [obec]) a 12. 5. 2022 ([ulice], [obec]); výjezdy pak měly být doloženy GPS kontrolami. 10. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem žalobkyně ze dne 1. 2. 2022, poté jí byla zaslána ještě předžalobní upomínka ze dne 2. 5. 2022, odeslaná dle poštovního podacího lístku [datum] na adresu trvalého pobytu žalované, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Předžalobní upomínkou byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 12. 5. 2022. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 7. 5. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 30 000 Kč, převzetí peněz potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Před poskytnutím úvěru žalovaná ke svým poměrům v rámci posuzování její úvěruschopnosti uvedla, že je zaměstnána od 31. 5. 2019 s příjmem 28 000 Kč čistého měsíčně a její výdaje na bydlení a energie činí 4 410 Kč. Pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou do 31. 5. 2020, přičemž ze mzdy jí zaměstnavatel prováděl srážky ve výši 850 Kč a 6 902 Kč v lednu 2020, 7 634 Kč v únoru 2020 a 7 632 Kč v březnu 2020. Fakticky tak bylo žalované na účet vyplaceno v lednu 2020 jen 13 023 Kč, v únoru 2020 pak 13 622 Kč a v březnu 2020 částka 13 159 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila 7 999,99 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou jí dne 4. 5. 2022, zaplatit měla do 12. 5. 2022. 12. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že by Původní věřitel v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 30 000 Kč žalované v květnu 2020 blíže zkoumal její příjmy, kdy při posuzování její úvěruschopnosti vycházel z příjmů žalované ze zaměstnání ve výši 28 000 Kč čistého měsíčně, čistý příjem žalované však dle výplatních lístků činil fakticky pouze cca 13 200 Kč (příjem byl nižší, navíc byl snižován v důsledku prováděných srážek ze mzdy). Rovněž tak nebylo prokázáno, že by ze strany žalované byly doloženy její výdaje a výdaje její domácnosti, kdy žalovaná uvedla výdaje pouze ve výši 4 410 Kč měsíčně na bydlení a energie, zbývající údaje ve formuláři zůstaly zcela nevyplněny. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého