12 C 112/2024-83 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce poskytla žalovanému dne , datum, zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit s obchodním úrokem ve výši , částka, a administrativním poplatkem ve výši , částka, , a to ve 47 měsíčních splátkách po , částka, a jedné splátce ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, . Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný na závazky ze smlouvy nic neuhradil, proto dnem , datum, zápůjčku zesplatnila. Dále žalobkyně tvrdila, že k tomuto dni dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , neuhrazených obchodních úroků ve výši , částka, , dlužných měsíčních poplatků za správu zápůjčky (administrativní poplatky) ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do zesplatnění v částce , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od zesplatnění do , datum, v částce , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, za dobu do zesplatnění, smluvní pokuty ve výši , částka, za dobu od zesplatnění do , datum, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaný smlouvu o zápůjčce uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku, když svým vlastnoručním elektronickým podpisem prostřednictvím klientského centra zadáním časově omezeného unikátního kódu smlouvu o zápůjčce podepsal.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Skutečnost, že se žalobkyně dohodla se žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný jí ve 48 měsíčních splátkách vrátí celkem částku , částka, a zaplatí poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, , nebyla prokázána. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že listina obsahující tento projev vůle žalovaného není žalovaným vlastnoručně podepsána. Pakliže účastníci činili projevy vůle za využití prostředků komunikace na dálku, nebylo z obsahu provedených důkazů - elektronického výpisu informací, potvrzení o přijaté platbě, detail SMS zprávy, výplatních pásek, výpisu z běžného účtu žalovaného, z fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného - možné dovodit, že žalovaný skutečně se zněním předložené smlouvy o úvěru vyjádřil souhlas. Žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. tvrzení, že žalovaný učinil projev vůle odpovídající obsahu této smlouvy, neprokázala.4. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, na účet žalovaného převedla peněžní prostředky ve výši , částka, .5. Z dopisu ze dne a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, dopisem odeslaným dne vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši , částka, .6. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně dopisem odeslaným dne , datum, sdělila v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, žalovanému, že žádá zaplacení dlužné částky v celkové výši 71.600, 81 Kč ve lhůtě nejpozději do , datum, .7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, k úhradě pohledávky v částce , částka, s upozorněním na možnost jejího vymáhání.8. Na základě shora uvedených zjištění má soud prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, převodem na běžný účet peněžní prostředky v celkové částce , částka, , a to aniž by bylo prokázáno, že žalovaný projevil vůli poskytnuté prostředky vrátit i s úroky v celkové částce , částka, a zaplatí poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, ve 48 splátkách počínaje dnem , datum, . Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný v této souvislosti ničeho neuhradil, když úhradu jakékoliv částky žalovaný netvrdil. Výzvu k úhradě všech pohledávek žalobkyně žalovanému odeslala dne , datum, a určila lhůtu do , datum, . Vzhledem ke shora uvedenému neprokázanému tvrzení se soud dále nezabývá hodnocením provedených důkazů k tvrzení o postupu žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.12. Podle § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje následující požadavky 1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou, 2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, 3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno o tvrzené existenci závazku žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v částce , částka, i s úroky, tedy celkové částky , částka, ve splátkách a zaplatit za zprostředkování úvěru poplatek ve výši , částka, . Z obsahu uvedených listin totiž není zřejmá jednoznačná identifikace osoby tyto listiny podepisující. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu. Pouze takový způsob elektronického podpisu je, podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, jednoznačně spojen s podepisující osobou, a umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, neboť je vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Soud tak neměl za prokázané, že žalovaný uvedenou listinu podepsal. Soud proto nárok žalobkyně nemohl posoudit jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení dohodnutých úroků ve smyslu ust. § 2395 o. z., modifikované ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Požadavek žalobkyně není proto důvodný, a to co do požadavku na zaplacení úroku za poskytnutí jistiny a smluvního poplatku za zprostředkování úvěr. Požadavek žalobkyně soud posoudil jako právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., neboť žalobkyně prokázala, že se žalovanému skutečně dostalo plnění ve výši , částka, , aniž by byl prokázán právní titul poskytnutého plnění. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobkyni nic neuhradil, dospěl soud k závěru, že zůstal žalobkyni dlužen částku , částka, . Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení v této výši se pak stal splatným dnem , datum, , neboť tímto dnem uplynula lhůta, kterou dala žalobkyně žalovanému dopisem ze dne , datum, (§ 1958 o. z.). Výzva k plnění se dostala ve smyslu ust. § 573 o. z. do sféry dispozice žalovaného dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , když od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 o. z. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro roz