12 C 124/2024-17 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném peněžitého plnění s příslušenstvím uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši , částka, a poplatku ze poskytnutí úvěru ve výši , částka, dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, , splatné dne , datum, .2. Žalovaný poskytnutí peněžních prostředků a uzavření uvedené úvěrové smlouvy popíral a navrhoval zamítnutí žaloby.3. Žalobkyně tvrzení, že se dne , datum, písemně dohodla s obchodní společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , o postoupení pohledávky za žalovaným s odkazem na smlouvu o úvěru ze dne , datum, , kterou se žalovaným uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako úvěrující, neprokázala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (bez uvedeného data) není zřejmé, že touto smlouvou byla žalobkyni postoupena pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Tvrzení, že se obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, se žalovaným dne , datum, dohodla o poskytnutí finančních prostředků v částce , částka, , a o závazku žalovaného k jejich vrácení spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, , žalobkyně rovněž neprokázala. Smlouva o úvěru, kterou žalobkyně toto tvrzení prokazovala, není žalovaným vlastnoručně podepsána. Vůli žalovaného uzavřít takovou smlouvu tedy nelze z tohoto provedeného důkazu dovodit. Žalobkyně se k jednání konanému dne , datum, nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno o své aktivní věcné legitimaci ve sporu a ani o existenci dohody úvěrujícího a žalovaného jako úvěrovaného o poskytnutí finančních prostředků v částce , částka, a jejich vrácení v dohodnuté době. Žalobkyně tedy předně neprokázala, že je podle hmotného práva nositelkou tvrzeného práva, tedy že je jako právní nástupce účastníkem právního vztahu, o nějž v řízení jde, když jí věřitel tuto pohledávku smlouvou uzavřenou ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. postoupil. Soudu proto nezbylo než pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobu zamítnout.7. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, měl by právo na úhradu všech svých účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů výslovně vzdal. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.