12 C 147/2024-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení peněžitého plnění ve výši , částka, , a to s odůvodněním, že na základě smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr i s úroky a smluvními poplatky splácet ve 36 splátkách po , částka, měsíčně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná zůstala dlužna jistinu ve výši , částka, , smluvní poplatky za upomínání ve výši , částka, , smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši , částka, , smluvní pokutu za zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, . Úroky z prodlení i smluvené úroky žalobkyně požadovala ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalovaná přes předžalobní výzvu nic žalobkyni neuhradila.2. Tvrzení, že se žalobkyně dne , datum, dohodla se žalovanou o závazku poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a o závazku žalované tyto vrátit s úroky a poplatky v měsíčních splátkách, nebyla prokázána. Smlouva o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , kterou žalobkyně toto tvrzení prokazovala, neobsahuje vlastnoruční podpis žalované. Pakliže žalovaná měla právní jednání učinit prostřednictvím elektronických prostředků, není z provedených důkazů zřejmý způsob ověření identity žalované. Z provedeného důkazu totiž nevyplývá, že žalobkyně ověřila totožnost žalované, a že takto řádně ztotožněná žalovaná s obsahem smlouvy vyslovila souhlas. Proto nebylo možné z uvedeného důkazu dovodit, že žalovaná učinila projev vůle v něm obsažený.3. Potvrzeními o provedení transakcí ze dne , datum, bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla na účet žalované č. , č. účtu, poukázána platba ve výši , částka, dne , datum, .4. Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce , částka, nebyla prokázána. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že částka , částka, byla dne , datum, z účtu žalobkyně č. , č. účtu, poukázána na účet , jméno FO, č. , č. účtu, .5. Ze zesplatnění ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky , částka, s přísl. s odkazem na smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a stanovil lhůtu 10 dnů od odeslání. Zároveň byla žalovaná upozorněna na možnost podání žaloby. Zásilka byla žalované odeslána dne , datum, prostřednictvím České pošty s. p.6. Z upomínky ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně sepsala pro žalovanou upomínky k úhradě k úhradě částky , částka, a , částka, s odkazem na smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Tvrzení, že žalobkyně odeslala žalovanému upomínky dne , datum, a , datum, prostřednictvím , právnická osoba, . nebylo prokázáno. Čestná prohlášení zaměstnance žalobkyně nejsou důkazem způsobilým k prokázání přijetí zásilky k přepravě , právnická osoba, ., neboť nelze z jeho obsahu dovodit, kdy se zásilka dostala do dispozice žalované.7. Žalobkyně se k jednání konanému dne , datum, nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým neprokázaným tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti. Další dokazování soud neprováděl, neboť s ohledem na neprokázání shora uvedených rozhodujících skutečností by bylo neúčelné a tedy nehospodárné.8. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.9. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Jestliže žalobkyně vznik tohoto hlavního závazku neprokázala, neměla právo ani na zaplacení smluvní pokuty, úroků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.10. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Žalobkyně neunesla v řízení důkazní břemeno o svém tvrzení, že se žalovanou ve smyslu ust. § 2395 o. z. uzavřela smlouvu, jejímž obsahem byl závazek žalobkyně jako úvěrujícího poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši , částka, a závazek žalované tyto vrátit dohodnutým způsobem a v dohodnuté době. Soud proto nemohl nárok žalobkyně posoudit jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení dohodnutých úroků. Právo na zaplacení smluvní pokuty je vztahem akcesorickým, jehož vznik je podmíněn platným závazkovým vztahem hlavním. Jestliže tedy žalobkyně neprokázala vznik hlavního závazku (smlouva o úvěru), neshledal soud důvodným ani požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Zároveň žalobkyně neprokázala, že žalované částku , částka, skutečně poskytla. Žalobkyně unesla důkazní břemeno pouze co do poskytnutých peněžních prostředků v částce , částka, . Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila, když žalovaná opak netvrdila. Soud požadavek žalobkyně co do částky , částka, posoudil dle § 2991 o. z. jako právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu, s jehož splněním se žalovaná dostala do prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty, kterou žalobkyně dala žalované v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto žalobě vyhověl co do částky , částka, a v souladu s ust. § 1970 o. z. přiznal žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění soudu nezbylo než žalobu zamítnout.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, a neúspěšná ohledně částky , částka, . Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši , částka, byla žalobkyně tedy v řízení úspěšnější o 59,95 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 59,95 % všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou reprezentovány částkou , částka, , tedy na částku , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a paušální náhrada k těmto úkonům ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .19. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.