12 C 176/2024-34 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , podle které mu poskytla částku , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet, dohodnuté splátky však nedodržel a dostal se do prodlení počínaje splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně proto požadovala zaplacení částky , částka, , a to jako zesplatněné jistiny, smluvní úrok ve výši 23 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že žalovanému zaslala 2 upomínky, za což požadovala smluvní poplatek , částka, . Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k zaplacení ve lhůtě do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , předsmluvní informace a příloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , a to ve výši , částka, převodem na běžný účet žalovaného, ve výši , částka, na úhradu závazku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , který měl žalovaný u žalobkyně, a částku , částka, na úhradu nákladů žalobkyně vzniklých v souvislosti s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 23 % ročně, tedy spolu s částkou , částka, v 72 měsíčních splátkách po , částka, počínaje , datum, a konče do , datum, . Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce.4. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný o svých poměrech prohlásil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, je zaměstnán, jeho příjem od zaměstnavatele činí , částka, , jeho náklady na bydlení činí , částka, , finanční závazky má ve výši , částka, a dále má jednorázové závazky typu mikro úvěru.5. Z výplatní pásky a výpisu z OR soud zjistil, že žalovanému byla zaměstnavatelem Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy za měsíc říjen 2021 zúčtována mzda v částce , částka, čistého.6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období do , datum, do , datum, soud zjistil, že žalovaný na svém běžném účtu č. , č. účtu, na začátku období měl zůstatek na účtu , částka, a na konci období , částka, .7. Z detailu pohybu o bezhotovostním příjmu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný poukázal platbu ve výši , částka, s variabilním symbolem a zprávou, že souhlasí s obsahem smlouvy č. , hodnota, .8. Z kopie občanského soud zjistil, že totožnost žalovaného byla žalobkyni při uzavírání smluv doložena uvedenými doklady.9. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně a potvrzení o úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyplatila dne , datum, částku , částka, na svůj účet, a to za účelem splacení předchozího úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému (č. , hodnota, ), a dále dne , datum, vyplatila na bankovní účet žalovaného částku , částka, .10. Z upomínky ze dne , datum, , podacího lístku, upomínky ze dne , datum, a podacího lístku, má soud prokázáno, že žalovaný byl upomínán o úhradu splátky úvěru dle úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Současně s tímto byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.11. Z dopisu oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně v důsledku prodlení se splácením vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do , datum, .12. Z výpisu z evidence exekucí, nebankovního registru a výpisu insolvenčního rejstříku má soud prokázáno, že žalobkyně ve dnech , datum, zjišťovala evidenci žalovaného v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem.13. Z výpisu z databáze neplatných dokladů má soud prokázáno, že žalobkyně zkontrolovala platnost občanského průkazu žalovaného.14. Soud nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil pouze 22 splátek po , částka, , které byly splatné v období od , datum, do , datum, , když žalovaný netvrdil další úhrady. S ohledem na níže uvedený právní závěr neshledal důvody pro provedení dalších navržených důkazů.15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle ustanovení § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.17. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), v platném znění, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. d) ZSÚ poskytovatelem je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr,19. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ předpokládá, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle ust. § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.25. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.26. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.27. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.28. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Zákon o spotřebitelském úvěru v ust. § 86 zakotvuje povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových p