12 C 370/2023-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „věřitel“), zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že věřitel na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne , datum, poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit věřiteli spolu s poplatkem ve výši , částka, v 52 týdenních splátkách. Žalovaná splátky řádně nehradila, uhradila pouze částku , částka, . K postoupení pohledávky věřitelem společnosti , Anonymizováno, došlo dne , datum, a k postoupení žalobkyni dne , datum, a žalovaná byla o tomto vyrozuměna. Ke dni postoupení činila dlužná částka , částka, , kterou žalovaná přes předžalobní výzvu neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že věřitel se zavázal poskytnout žalované částku , částka, . Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši , částka, v 52 týdenních splátkách. , adresa, .000 Kč žalovaná převzala při podpisu smlouvy.4. Skutečnost, že mezi věřitelem a společností , Anonymizováno, . bylo dohodnuto dne , datum, postoupení pohledávky za žalovaným, vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, , nebyla prokázána. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a příloha smlouvy o postoupení pohledávek, kterými žalobkyně toto tvrzení prokazovala, neobsahovaly seznam postoupených pohledávek v takové podobě, která je popsána ve smlouvě o postoupení pohledávek, tedy jako Přílohu č. , hodnota, obsahující podpisy účastníků smlouvy.5. Soud další důkazy nehodnotí, resp. neprovedl, když žalobkyně v řízení neprokázala rozhodující skutečnost, že mezi věřitelem a společností , Anonymizováno, . bylo dohodnuto postoupení pohledávky, kterou měl věřitel za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce ze dne , datum, .6. Žalobkyně je zahraniční právnická osoba a pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je dána v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) bydlištěm žalované. České právo jako rozhodné soud použil s ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena mezi českými subjekty7. Podle ust. § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) účinného od , datum, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.8. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do , datum, (dále jen obch. zák.) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Soud na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že věřitel se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. zák. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že je aktivně legitimována k vymáhání pohledávek vyplývajících z uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně dovozovala svoji aktivní věcnou legitimaci ze dvou smluv o postoupení pohledávek. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, (první v pořadí) však skutečnost, že věřitelem byla společnosti , Anonymizováno, postoupena pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalovanou dne , datum, . Pakliže nemá soud prokázáno, že se tato společnost stala věřitelkou žalovaného, nelze dojít ani k závěru, že se žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, stala věřitelkou žalované a má proto právo uplatit své nároky proti žalované v tomto řízení. Soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.12. Právo na náhradu nákladů řízení by zásadně podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. měla žalovaná, když byl ve věci zcela úspěšná. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.