12 C 82/2024-36 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „věřitelka“), uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dne , datum, , z jejíhož titulu poskytla žalovanému dne , datum, úvěr , částka, , který měl žalovaný i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaný řádně a včas poskytnuté plnění nesplácel a věřitelka proto prohlásila úvěr za splatný dne , datum, s tím, že žalovaný na jistině zůstal dlužen částku , částka, s jejímž zaplacením se dostal do prodlení dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že věřitelka úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, potvrzeními z interních a externích databází a z výpisu z běžného účtu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi věřitelkou a žalovaným bylo písemně dohodnuto, že věřitelka poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit i s úroky ve splátkách.4. Ze žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl ke svým poměrům, že je rozvedený, má pracovní poměr na dobu neurčitou, dosáhl středního vzdělání, bydlí ve vlastním bytě, jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce u zaměstnavatele , právnická osoba, . činí , částka, . Dále prohlásil, že příjem v jeho domácnosti činí , částka, z jednoho zdroje příjmů. Nezbytné měsíční náklady žalovaný vyčíslil na částku , částka, , srážky ze mzdy uvedl ve výši , částka, , jiné měsíční splátky také uvedl ve výši , částka, a počet vyživovaných osob 0. Žalovaný měl závazky u žalobkyně ve výši , částka, a , částka, , které splácel částkou výši , částka, a 252,33 měsíčně, dále závazky u jiných věřitelů přesahující , částka, , které splácel splátkami v celkové výši , částka, .5. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že věřitelka evidovala čerpání úvěru ve výši , částka, dne , datum, a úhrady splátek žalovaným v celkové výši , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, podacího archu a potvrzení o úplatě soud zjistil že věřitelka se dohodla se společností , Anonymizováno, , a. s. o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky dne , datum, . Úplata za postoupení byla uhrazena.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, podacího archu a potvrzení o úplatě soud zjistil, že se společnost , Anonymizováno, . dohodla se žalobkyní o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky dne , datum, . Úplata za postoupení byla uhrazena.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že bylo dne , datum, žalovanému odesláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný byl vyzván k zaplacení do , datum, . Výzva byla odeslána prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, .9. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 110. 2023 a podacího archu ze dne , datum, má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě s upozorněním na podání žaloby.10. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zjištěním a ověřením úplných údajů o poměrech žalovaného a porovnáním příjmů a výdajů žalované. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně při zjišťování poměrů žalovaného vycházela z jiných zdrojů než z prohlášení žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by údaje poskytnuté žalovaným ověřila. Přitom již na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr věřitelka musela získat pochybnosti, zda žalovaný bude schopen úvěr ve výši , částka, splatit, když jeho úvěrové zatížené převyšovalo částku , částka, . Žalobkyně při posuzování žádosti dále neprokázala, že by věřitelka ověřila tvrzení o vlastním bydlení a počtu vyživovacích povinností. Žalobkyně ani netvrdila, že by a věřitelka zjišťovala skutečnou výši výdajů žalovaného. Žalobkyně se k jednání, které se konalo dne , datum, nedostavila. Sama se tak vzdala možností být soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě uplatnit tvrzení v tomto směru a navrhnout důkazy a o následcích nesplnění této povinnosti.1. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).13. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Aktivní legitimace žalobkyně k žalobě byla prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávky a jejím oznámení v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. Žalobkyně na jejich základě vstoupila do práv věřitelky dle § 1879 a násl. o. z.19. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud dále k závěru, že mezi žalovaným jako úvěrovaným a věřitelkou jako úvěrujícím byla uzavřena smlouva o úvěru. Současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou dův