7 C 3/2024-56 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. spolu s příslušenstvím tamtéž. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 50 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách po 2 163 Kč. Žalovaný se dostal počínaje splátkou splatnou k 15.2.2022 do prodlení, proto žalobkyně úvěr k datu , datum, zesplatnila.2. Žaloba byla doručena žalovanému dne 26.1.2024 na adresu trvalého pobytu v záhlaví, k této se nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den 16.4.2024, ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Soud se nejprve zabýval s ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného otázkou pravomoci soudu k řešení tohoto sporu s mezinárodním prvkem ( § 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a výběrem právního řádu, dle něhož má být spor posuzován. Pravomoc soudu k rozhodnutí o tomto návrhu vůči žalovanému vyplývá v souladu s článkem 5 bod 1 z ustanovení čl. 7 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 z 12.12.2012 (Brusel I bis) podle místa plnění ze smlouvy, která je předmětem tohoto sporu. Použití českého hmotného práva pak vyplývá z ujednání v této smlouvě mezi účastníky.4. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.5. Mezi účastníky bylo na základě elektronické komunikace ( žalovaným podepsáno dne 1.2.2022 v 21:09 hod prostřednictvím SMS kódu), že žalobkyně poskytne žalovanému částku 50 000 Kč. Z této měl žalovaný obdržet částku , částka, na účet č. , č. účtu, , dále částku , částka, na úhradu předchozího závazku u CFIG ze smlouvy č. , hodnota, z , datum, a částka 10 000 Kč měla být poskytnuta na náklady poskytovatele. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroku ve výši 23 % p.a. v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 163 Kč ( úrok celkem 42 592 Kč).6. Součástí smluvní dokumentace byla i příloha č., hodnota, Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kde je mimo kontaktů žalovaného, čísla občanského průkazu uveden rodinný stav svobodný a bezdětný. Dále označen zaměstnavatel , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., odštěpný závod , jméno FO, , IČO: , IČO, , jeho příjem , částka, měsíčně, náklady bydlení , částka, a finanční zůstatek , částka, s tím, že nejsou uvedeny žádné pravidelné finanční závazky, ani sázky. Dále je odkázáno na výsledky lustrací SOLUS, insolvencí, odcizených dokladů, interní databáze poskytovatele bez záznamů a hodnocení skóringu pozitivní.7. Z detailů pohybu na účtu č. , č. účtu, má soud prokázáno, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, vyplacena částka , částka, a téhož dne částka , částka, na účet žalobkyně č. , č. účtu, .8. Z dopisu ze dne , datum, včetně podacího archu má soud prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky , částka, celkem do , datum, .9. Podle kopie uznání dluhu z , datum, měl žalovaný téhož dne uznat svůj dluh vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, v částce , částka, a zavázal se tento splácet v měsíčních splátkách po , částka, .10. Žalobkyně doložila k ověření údajů žalovaného negativní záznam o vyhledání odcizeného dokladu, kopii slovenského občanského průkazu žalovaného č. JG390014, negativní záznam registru SOLUS, insolvencí z , datum, . Dále výplatní pásku žalovaného z 11/2021 zaměstnavatele , právnická osoba, , odštěpný závod , jméno FO, o výplatě částky\ , částka, čistého. Z výpisu z účtu žalovaného č., č. účtu, za období 22.11.-31.12.2021 bylo zjištěno, že tato mzda byla žalovanému vyplacena dne , datum, . Stav za dané období byl příjem 36 222 Kč oproti výdajům 36 202 Kč.11. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že vůči žalovanému je vedeno řízení o zaplacení částky , částka, a , částka, žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ze smlouvy o úvěru z , datum, v částce , částka, a revolvingovém úvěru ve výši , částka, .12. Žalobkyně jiné důkazy k posuzování procesu úvěruschopnosti žalovaného nedoložila. Zároveň ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv uhradil.13. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.20. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný poskytnuté prostředky zčásti čerpal a zavázal se je splatit v 72 měsíčních splátkách spolu s úrokem v částce 42 592 Kč. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp.