7 C 366/2023-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne [datum] po žalované zaplacení částky 13 405 Kč celkem spolu s úroky z prodlení vymezenými ve výroku I. rozsudku. Žalovaná byl evidována jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka] [anonymizováno], které bylo v období [datum] [datum], [anonymizováno] [datum] vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 65 Kč za den, tj. za jednotlivá období, 105 dní částka 6 825 Kč, 92 dní částka 5 980 Kč, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároků 2x 300 Kč. 2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalované spolu s uvedenou výzvou dne [datum] do vlastních rukou. K žalobě se nijak nevyjádřila. 3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaná byla jako vlastník osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka] za období [datum] [datum], [anonymizováno] [datum], vyzávána k úhradě příspěvků za nepojištěné vozidlo. Žalobkyně tak učinila ve výzvách ze dne [datum] a [datum], obě ve lhůtě 60 dní od doručení výzvy v částkách po 65 Kč denně. 4. Tyto skutečnosti soud zjistil s výše uvedených výzev předložených žalobkyní. Doručení těchto vyzývacích dopisů měl prokázáno z informací o jednotlivých zásilkách k datu [datum] a [datum]. 5. Z odpovědi Městského úřadu v Nymburce, odbor správních činností z [datum] bylo dále zjištěno, že žalovaná v obou výše popsaných obdobích byla evidována jako vlastník vozidla [anonymizována tři slova] [značka automobilu]. 6. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1.1.2018 a má za prokázané, že žalovaná byla jako vlastník vozidla v předmětných obdobích pasivně legitimována k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 tohoto zákona. Dle tohoto ustanovení vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Přičemž dle odst. 2 písm. a) ,b) tohoto ustanovení se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše tohoto příspěvku se podle § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jež vyplývá dle zmocnění v odst. 4 tohoto předpisu z vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v ust. § 2 odst. 1 písm. h) 65 Kč denně, celkem tedy za popsaná období částky 6825Kč 5980Kč. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, tudíž žádná ze skutečností, jež by jí úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. Dle § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši 2x 300 Kč. Součástí tohoto plnění v celkové částce 13 405 Kč soud stanovil také zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalovaného došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě v jednotlivých výzvách, tj. 60 dní od doručení a požadované počátky prodlení jsou tak ještě pozdější. 7. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představované částkou 800 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč Celkem částku 2 252 Kč. 8. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.