7 C 276/2023-173 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se původní žalobkyně a) , Anonymizováno, a b) , jméno FO, . , jméno FO, domáhaly zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem vymezeným ve výroku I. Uvedly, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí, každá ze žalobkyň v podílu 1/9. První a druhý žalovaní pak vlastní podíly id. 1/6 každý, třetí žalovaná id. 4/9. Žalobkyně neměly zájem setrvávat ve spoluvlastnictví, podíly zdědily po matce , jméno FO, v roce 2023, v domě bydlí druhý a třetí žalovaní, ony nemají zájem ani o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Vycházely z hodnoty nemovitostí okolo 17 mil. Kč. V domě sice jsou reálně 3 byty, vzhledem k podílům žalobkyň, napjatým vztahům účastnic, vylučují reálné rozdělení věci.2. Žalovaní s vypořádáním spoluvlastnictví souhlasili, ve vyjádření z , datum, navrhovali převzetí podílu žalobkyň rovným dílem mezi žalované a za tímto účelem navrhovali zadání ocenění nemovitostí, neboť s cenou nabízenou žalobkyněmi nesouhlasily. Současně navrhovali započítat zhodnocení nemovitostí, které za poslední 3 roky provedli.3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť všichni účastníci jsou cizí státní příslušníci, žalobkyně a) je občanskou Spolkové republiky Německo a zbývající žalobci i žalovaní Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“). Podle čl. 24 Nařízení je dána pro řízení, jehož předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, výlučná příslušnost soudu dle místa, kde se nemovitost nalézá. Proto je příslušný zdejší soud a otázka užití hmotného práva vyplývá vzhledem k absenci úpravy předpisy Evropské Unie z ust. § 69 zákona o mezinárodním právu soukromém, z.č. 91/2012 Sb. také právním řádem státu, kde se nemovitost nalézá (zásada lex rei sitae).4. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , které nebylo zahajováno, neboť mezi účastníky došlo ke shodě, že podstatou jejich sporu je hodnota nemovitosti, kterou navrhli ocenit soudem ustanoveným znalcem. Žalovaní jinak vypořádání žádní investice nenavrhli a nevyčíslili.5. V mezidobí dne , datum, zemřela žalobkyně b) , jméno FO, . , jméno FO, . Na základě rozhodnutí Městského soudu v , Anonymizováno, o dědictví ze dne , datum, sp.zn. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , rozhodl soud o procesním nástupnictví žalobkyně b) tak, že na její místo vstoupil dle dohody dědiců pozůstalý manžel a syn, a to jako žalobce b) , Jméno advokáta D, st., s podílem id. 2/27 a c) , Jméno advokáta D, ml. s podílem id. 1/27. Rozhodnutí o nástupnictví ze dne , datum, č.j. , spisová značka, nabylo právní moci dne , datum, .6. Soud nařídil další jednání ve věci samé na den , datum, . K tomuto jednání se žalovaní bez jakékoliv omluvy nedostavili, k jednání byli předvolání prostřednictvím právní zástupkyně dne , datum, . Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§101 odst. 3 o.s.ř.)7. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.8. Z výpisu katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, měl zjištěno, že účastníci jsou na základě darovací smlouvy z , datum, ( žalovaní)a rozhodnutí o dědictví zapsáni jako spoluvlastníci pozemku st. p.č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , adresa, , rodinný dům, pozemku p. č. , hodnota, , zahrada, a to první a druhý žalovaní v podílu id. 1/6 každý, třetí žalovaná id. 4/9, žalobkyně a) podílu 1/9, žalobce b) v podílu id. 2/27, žalobce c) v podílu id. 1/27. Nemovitosti nejsou nijak zatíženy žádnými právy či jinou závadou.9. Ze strany žalobkyň k otázce ocenění nemovitostí byl doložen odhad společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO: , IČO, pro účely dědického řízení po zemřelé , jméno FO, , ze dne 28. 2 .2022. Předmětem odhadu byl rodinný dům číslo popisné , Anonymizováno, , stavební parcela č., Anonymizováno, a pozemek č. , hodnota, a cena obvyklá byla vypočtena na , částka, .10. Oproti tomu žalovaní doložili posudek , jméno FO, , , adresa, , Anonymizováno, , jehož úkolem bylo také stanovení ceny obvykle těchto nemovitostí a ke stavu 10-01-2024 dospěl znalec k částce 8 281 590 korun. Tento posudek byl předložen bez doložky znalce o prohlášení vědomosti následků nepravdivého znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř., soud tento považoval toliko za listinný důkaz o ocenění, nikoliv znalecký posudek. Vzhledem k obsahu této listiny, kdy znalec sice při zjištění ceny mimo cenového předpisu použil porovnávací metodu, ovšem nikoliv realizovaných realitních obchodů, ale zřejmě cen nabídkových, a to 4 nabídek prodejů v lokalitě , jméno FO, , ustanovil k shodnému návrhu účastníků při jednání dne , datum, ve věci znalkyni z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí , jméno FO, . , jméno FO, , a to usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .11. Znalkyně v posudku vypracovaném dne , datum, číslo položky , č. účtu, stanovila obvyklou cenu nemovitostí ke dni , datum, na částku 12 250 000 korun. V posudku uvedla, že v domě se nacházejí 3 samostatné bytové jednotky o dispozici vždy 2 pokojů a kuchyně, předsíně a koupelny v 1. 2. a 3. nadzemním podlaží. Srovnatelné nemovitosti použila z lokality města , adresa, , a to realizované prodeje v roce 2024 dle uvedených vkladových řízeních. Uvedla, že jí vybrané porovnávané nemovitosti představují obdobné nemovitosti situované v rámci dané lokality, jejichž prodej byl realizován v posledním roce, porovnávací hodnota je stanovena s ohledem na velikost, standard, technický stav domu a rozsah pozemkového zázemí. Takto dospěla k průměrné jednotkové ceně 49 609 korun/m2 a při započtení užitné plochy oceňované nemovitosti 247,01m2 dospěla k částce 12 250 000 korun zaokrouhleně. Jelikož žádný z účastníků neměl k ocenění nemovitostí ze strany znalkyně námitek, soud neprováděl ani její výslech a při rozhodování převzal její odborný závěr o hodnotě nemovitostí do svého rozhodnutí, neboť tato jediná otázka byla mezi stranami předmětem sporu.12. Při právním hodnocení soud vycházel z níže citovaných ustanovení z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.).13. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 tohoto ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.14. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.15. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.16. Podle ustanovení § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.17. Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.18. Na základě výše učiněných skutkových zjištění a jejich právním hodnocení soud v souladu s citovaným ustanovením § 1143 o. z. zrušil spoluvlastnictví účastníků, ve kterém žádný z nich nehodlal ani setrvávat a netvrdil ani jakékoliv překážky pro takové rozhodnutí, a zároveň rozhodl o způsobu jeho vypořádání dle jejich souhlasných návrhů. Ačkoliv se obě sporné strany shodovaly na skutečnosti, že reálné rozdělení nemovitostí vylučují, soud považuje tento prioritní zákonný způsob vypořádání také za vyloučený vzhledem k výši podílů žalobců, jejich počtu a dispozicím domu do 3 bytů. Proto na základě jejich shodného návrhu přikázal podíly žalobců do vlastnictví žalovaných, kteří navrhovali jejich převzetí rovnými díly, tj. po přepočtu 6/27 celkem na každého z nich připadá podíl ideálních 2/27. Ocenění předmětných nemovitostí bylo zjištěno znaleckým posudkem v částce , částka, , proto každý ze žalovaných by měl vyplatit částku , částka, . Jelikož se celková částka , částka, rozpočítává dle podílu jednotlivých žalobců, na žalobkyni a) , Anonymizováno, připadá částka , částka, , každý z nich ji tedy vyplatí , částka, . Na žalobce b) , jméno FO, . , jméno FO, st. připadá částka , částka,