7 C 299/2025-40 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částek vymezených ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že její právní předchůdkyně sídlem , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl splácet formou dohodnutých měsíčních splátek spolu s úrokem v sazbě 10,99 %. p.a. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru k , datum, . K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo smlouvou z , datum, s účinností k , datum, . Žalobkyně požaduje k úhradě mimo dlužné jistiny , částka, , úhradu úroků , částka, , poplatků v částce , částka, , úroky a úroky z prodlení jednak v kapitalizované výši a dále jdoucí do zaplacení jako ve výroku I. a II.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že úvěr si bral za účelem oprav a koupě domu, k čemuž nedošlo, byť mu to bylo majitelem slíbeno. Nyní je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, jen nájemné hradí v částce 18 tis. Kč a služby 5 480 Kč. K nařízenému jednání dne , datum, se sice den předem omluvil ze zdravotních důvodů, žádal o odročení na jiný termín. Jelikož důvod omluvy nijak nedoložil, soud jednal v jeho nepřítomnosti, nepovažoval takovou omluvu za řádnou, dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.4. Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ( dále jen „banka“), byla dne , datum, uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě měla banka poskytnout žalovanému částku , částka, . Tyto prostředky měly být zčásti ( do výše , částka, ) čerpány na konsolidaci předchozího úvěru u shodné banky č. úvěrového účtu , č. účtu, a ve zbytku dle uvážení žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v měsíčních splátkách po , částka, , spolu s úrokem v sazbě 10,99%. Tyto skutečnosti soud zjistil z doložené úvěrové smlouvy.5. Z podkladů pro řízení předložených žalobkyní vyplývá, že úvěr byl téhož dne , datum, dvěma platbami v částkách 287 080,30 Kč a 123 404,70 Kč čerpán. Z těchto podkladů je dále zřejmý způsob splácení tohoto závazku žalovaným, kdy celkem uhradil 16 plateb po , částka, ( tj. splátku , částka, a pojištění , částka, ), a v lednu 2024 úvěr hradil jen částečně. Dle výpočtu soudu celkem uhradil za období od čerpání úvěru do , datum, částku , částka, ( 16x6762 Kč + 4104+686+663+5658,02+363,87+54,11+0,89+6075,11+5649,8+502,2+0,65+5,54+1194,46+4957,54+2,98).6. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru k tomuto datu.7. V žádosti o úvěr z , datum, žalovaný ke své osobě uvedl, že je rozvedený, žije s další osobou, je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, . s příjmem , částka, . Jiné příjmy neuvedl. Jiné splátky úvěrů neuvedl, ovšem s poznámkou, že budou automaticky načteny. Výši nájemného uvedl v částce 4 tis. Kč, jiné výdaje ani závazky neměl.8. K výzvě soudu týkající se doplnění tvrzení a důkazů ohledně způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované doložila žalobkyně vyjádření k procesu tohoto posuzování, dle kterého měla banka vycházet z žádosti žalovaného o úvěr, kontroly veškerých dostupných registrů, od disponibilní částky byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (bydlení), náklady vyživované osoby a ostatní. Bylo vycházeno z příjmu , částka, , dosavadní interní splátky byly zjištěny ve výši , částka, a , částka, , přičemž první z nich měl být konsolidován, poté by nové splátkové zatížení činilo , částka, měsíčně. Na pokrytí životních nákladů zbývá , částka, .9. Dále předložila výpisy účtu žalovaného č. , č. účtu, za období měsíců leden 2022 až , datum, . Z tohoto výpisu vyplývá výše příjmu žalovaného v částce , částka, v 6/2022, , částka, v květnu 2022, , částka, v dubnu 2022. Z výše obratů za jednotlivé měsíce je však zřejmé, že výdaje přesahují tyto příjmy. V květnu 2022 +, částka, oproti -, částka, , v dubnu 2022 + , částka, oproti -, částka, , v březnu 2022 +, částka, oproti – , částka, .10. Předžalobní výzvou z , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení předmětné částky do , datum, . Tato mu byla odeslána téhož dne. O postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou z , datum, byl vyrozuměn dopisem z , datum, .11. Oproti tomu žalovaný jiné splátky tohoto závazku nad rámec zjištění plynoucích z provedeného dokazování netvrdil, ani neprokázal.12. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne , datum13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků, úroků z prodlení, poplatků ze smlouvy sjednané její právní předchůdkyní se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti předchůdkyně. Takto bylo poskytnuta žalovanému fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy výkon činnosti upravené v ust. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud se dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS , Anonymizováno, .20. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatel prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu sp.zn. , spisová značka, kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele