8 C 367/2025-71 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Smlouva byla uzavřena zadáním unikátního kódu, který se žalované vygeneroval a zaslal na e-mail. Kód žalovaná vepsala do klientské karty a tím projevila vůli uzavřít smlouvu. Na základě této smlouvy žalované poskytl , částka, . Žalované bylo vyplaceno , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit celkem , částka, . Žalovaná zápůjčku nesplatila. Ke dni , datum, činila dlužná částka , částka, .2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že ve finanční tísni hledala alternativy ke klasickým bankovním a nebankovním půjčkám, kdy na webovém portálu , Anonymizováno, zvolila typ zápůjčky, uvedla důvod a osobní údaje, naskenovala OP a čekala na investora. PO přijetí nabídky jí byl vygenerován kód na podpis smlouvy. Vzhledem k nesplnění povinnosti ověřovat schopnost žalované splácet úvěr považuje smlouvu za neplatnou. Částku 60 000 Kč již zaplatila.3. Žalobce před zahájením jednání vzal žalobu částečně zpět co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v částce , částka, . Soud proto řízení v této části zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).4. Z listiny označené jako „Smlouva o spolupráci“ ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek společnosti , právnická osoba, vykonávat , právnická osoba, činnosti spočívající v prověřování zájemce o financování, vyhotovit smluvní dokumentaci, poukazovat prostředky poskytnuté investory po uzavření smlouvy o zápůjčce na účet dlužníka, zajišťovat správu zápůjčky, zasílat upomínky a předžalobní upomínky.5. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že tato obsahuje označení žalobce jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele. Obsahuje ujednání o poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, a sjednání odměny za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky se splatností okamžikem poskytnutí zápůjčky. Úrok byl sjednán ve výši 56 % ročně, počet splátek 48 a výše splátky , částka, . Celkově mělo být zaplaceno , částka, .6. Z přehledu transakcí soud zjistil, že z účtu žalované bylo na účet č. , č. účtu, zaplaceno celkem , částka, a na účet č. , č. účtu, celkem , částka, .7. Z výpisu účtu žalované za měsíce duben a květen 2024 soud zjistil, že její příjem činil cca , částka, čistého měsíčně. Na účet žalované bylo v průběhu dvou měsíců poukázáno celkem , částka, od společností , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , s.r, , právnická osoba, , , právnická osoba8. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí.11. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru: 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. S ohledem na shodná tvrzení účastníků, zejména na tvrzení žalované o způsobu uzavření a podpisu listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud dospěl k závěru, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z., kdy žalované bylo prostřednictvím společnosti , právnická osoba, zasláno na účet , částka, . S ohledem na okolnosti uzavírání smlouvy soud aplikoval na závazkový vztah mezi účastníky rovněž ustanovení o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. K tomuto závěru soud vedlo postavení společnosti provozující portál , Anonymizováno, při uzavírání smlouvy mezi účastníky, kdy naplnilo znaky zprostředkovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. Toto postavení vyplývá zejména ze smlouvy o spolupráci, jímž se společnost zavazuje investorům poskytovat služby spojené s uzavíráním smluv o zápůjčce. Z povahy věci, tedy existence veřejně přístupného webového portálu, který opakovaně zprostředkovává uzavření smluv, je zřejmé, že žalovaná v tomto vztahu vystupovala jako spotřebitel. Před uzavřením smlouvy měla být ověřena schopnost žalované úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z provedeného dokazování však vyplývá, že ani poskytovatel ani zprostředkovatel schopnost žalované úvěr splácet neověřovali, resp. nebylo postupováno s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Byl ověřen pouze příjem žalované. Z výpisu účtu žalované, který byl před poskytnutím úvěru zaslán vyplývá, že žalovaná během dvou měsíců uzavřena několik úvěrových smluv, kdy čerpala více než , částka, . Poskytovatel tak za takové situace nemohl spoléhat pouze na výpis z účtu a vycházet z toho, že v něm nebyly zachyceny sankce spojené s neplacením závazků, když úvěry byly čerpány bezprostředně před poskytnutím úvěru. Takový postup poskytovatele/zprostředkovatele lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele či zprostředkovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. , Anonymizováno, , použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veře