10 C 85/2025-73 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne , datum, , ve znění repliky z , datum, , se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem označeným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku (dále jen „Nemovitost“), kterou, již ze samé povahy, označila za reálně nedělitelnou. V této souvislosti žalobkyně sdělila, že má zájem o odkup spoluvlastnického podílu žalované, a to za cenu určenou znalcem, jehož k ocenění Nemovitosti pověří soud.2. Žalovaná, podáním ze dne , datum, , po shrnutí závěrů plynoucích z dosavadních vzájemných jednání se žalobkyní, na podanou žalobu reagovala tak, že je ochotna žalobkyni svůj podíl na Nemovitosti odprodat, nicméně na základě ocenění provedeného nestranným znalcem, jehož pověří soud, a nikoliv na základě znaleckého posudku zpracovaného znalcem vázaným na žalobkyni.3. Při jednání, konaném dne , datum, , zástupci účastnic shodně sdělili, že ani jedna z účastnic nemá o odkup podílu druhé účastnice na Nemovitosti zájem.4. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, hodnotil níže uvedené důkazy:5. K datu 10. 1. 2025 byla žalobkyně, dle předloženého výpisu, v katastru nemovitostí evidována jako vlastník 2/5 Nemovitosti a žalovaná jako vlastník 3/5 Nemovitosti.6. Dopisem ze dne , datum, se zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou s nabídkou, že žalobkyně je ochotna odkoupit spoluvlastnický podíl žalované na Nemovitostech, přičemž, v případě neúspěchu vzájemných jednání, se bude vypořádání spoluvlastnictví Nemovitosti domáhat u soudu. Na tuto výzvu reagovala zástupkyně žalované dopisem ze dne , datum, , v němž, odhlédnuto od žalobkyní dřív vzneseného nároku ve věci bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitosti, vyzvala žalobkyni k jednáním, jejichž předmětem měla být otázka správy Nemovitosti i případného odprodeje jejího podílu na Nemovitosti za „tržní cenu“.7. Znaleckým posudkem č. , č. účtu, , zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , byla, za využití „porovnávací metody“, cena Nemovitosti stanovena částkou , částka, .8. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.9. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. Při právním hodnocení projednávané věci vzal soud v úvahu stanovisko obou účastnic, které shodně deklarovaly, že, ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z., již nemají ve vztahu k Nemovitosti zájem setrvávat v režimu spoluvlastnictví. Toto stanovisko představuje využití legitimního práva každého spoluvlastníka, který, ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z., není povinen v režimu spoluvlastnictví setrvávat. Tím spíše ne za situace, kdy žádný ze spoluvlastníků, obdobně jako za podmínek projednávané věci, nenamítá žádné okolnosti, jež by zrušení spoluvlastnictví bránily.13. S tím, že za situace, kdy se účastnice nebyly schopny na způsobu vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, toto, za podmínek daných § 1143 o. z., převzal soud, který dále zohlednil, že ani z účastnic nepožadovala tzv. reálné rozdělení a, po stanovení ceny Nemovitosti pro účely vypořádání, ani odkup spoluvlastnického podílu od druhé účastnice. Z tohoto důvodu tak, ve smyslu § 1147 o. z., nezbylo než rozhodnout tak, že se spoluvlastnictví účastnic ruší, přičemž vypořádání jejich vzájemných majetkových práv k Nemovitosti bude provedeno formou veřejné dražby, jejíž čistý výnos bude mezi účastnice rozdělen dle rozsahu jejich spoluvlastnických podílů.14. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které má povahu tzv. iudicii duplicis, nedojde-li k zamítnutí žaloby, zpravidla žádný z účastníků/spoluvlastníků nedosáhne převažujícího procesního úspěchu, pročež rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, představuje pro obdobné spory obecný způsob rozhodnutí o nákladech řízení (shodně viz závěry stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne , datum, ). Za podmínek projednávané věci pak soud zde popsaný způsob vypořádání náhrady nákladů řízení vyhodnotil jako o to případnější, že mezi zasláním předžalobní výzvy a podáním žaloby uplynuly více než 2 měsíce (srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), účastnice tedy měly dostatek času pro případná mimosoudní jednání, a nadto také obě účastnice k vypořádání spoluvlastnictví ve vztahu k soudu přistoupily se žádostí o zadání znaleckého posudku, na jehož základě se nakonec rozhodly neprojevit zájem o odkup spoluvlastnického podílu druhé účastnice. Jinak řečeno, účastnice nebyly schopny vypořádání spoluvlastnictví dosáhnout smírnou cestou, po vzájemných jednáních, a rozhodnutí soudu tak za podmínek projednávané věci bylo nezbytné.15. S ohledem na skutečnost, že, ve smyslu § § 148 odst. 1 o. s. ř., v důsledku zpracování znaleckého posudku stran ocenění Nemovitosti vznikly nadepsanému soudu, potažmo České republice, výlohy ve výši , částka, (viz t. č. pravomocné usnesení z čl. 57), soud zároveň účastnicím, výroky IV. a V., uložil povinnost doplatit částku , částka, . V této souvislosti vzal soud v úvahu, že každá z účastnic již dřív složila zálohu ve výši , částka, (viz záznamy na čl. 29 a 30), a tak k datu vyhlášení rozsudku zbývalo doplatit částku , částka, , jíž soud mezi účastnice rozvrhl rovným dílem. A to s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádná z účastnic v řízení převažující měrou neuspěla (z pohledu procesního úspěchu ve věci tak nastal poměr procesního úspěchu v rozsahu 50:50), a jak bylo konstatováno již výše, znalecký posudek byl navíc zpracován na základě žádostí, jež vznesly obě účastnice.