7 C 9/2026-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně uplatnila v návrhu doručeném soudu dne , datum, nárok na zaplacení částky ve výroku I. a II. tohoto rozsudku jako právní nástupkyně společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, . Nároku se domáhala z titulu nevráceného úvěru ze smlouvy ze dne , datum, sjednaného prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách , Anonymizováno, . Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, , zavázal se tuto vrátit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a úrokem , částka, . Pohledávka byla postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, smlouvou ze dne , datum, , následně na žalobkyni smlouvou z téhož dne.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti, dle § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Předvolání k jednání bylo doručeno žalovanému dne , datum, náhradním způsobem, shodně jako žaloba, ke které se nevyjádřil.3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, poskytla žalovanému na základě smlouvy podepsané žalovaným prostřednictví elektronického kódu dne , datum, na účet č., č. účtu, , který byl veden na jméno žalovaného částku , částka, , která mu byla zaslána dne , datum, . Žalovaný se současně zavázal tuto částku splatit do , datum, spolu s úrokem v sazbě 36% v celkové částce , částka, . o odeslání prostředků spolu s poplatkem v částce , částka, a úrokem , částka, . Dopisem z , datum, byl žalovaný současně v předžalobní výzvě vyrozuměn o postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , touto dále na žalobkyni.4. Oproti tomu nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný na tuto částku žalobkyni cokoliv uhradil, ani že by byly jakýmkoliv způsobem zjišťovány či ověřovány skutečnosti o způsobilosti žalovaného úvěr splácet.5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.).6. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny, úroku a poplatku ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. Soud se dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak z ustálených záběrů judikatorní praxe Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.12. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Účelem tohoto ustanovení je krom ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, a to soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.13. V projednávané věci dle názoru soudu předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v intencích citovaného ustanovení § 86 z.s.ú. a judikatorních rozhodnutí, tedy s řádnou péčí při poskytnutí úvěru žalovaného. Z informací převzatých od samotného žalovaného a ověřených úvěrující vyplývá toliko, že bylo vycházeno z informací, že žalovaný jiné závazky nemá, aniž by konkrétní výstupy z jednotlivých databází doložila, ověřen byl z výpisu účtu toliko příjem v březnu 2023 v částce , částka, označený jako mzda, aniž by bylo doloženo další období či ověřovány výdaje žalovaného na bydlení. Z doloženého výpisu pak nadto zcela jasně vyplývá, že oproti těmto příjmům výdaje v tomto měsíci činily přes 27 tis. Kč a lze tak mát pochybnost o možnostech žalovaného převzatému závazku dostát. Nadto byl úvěr poskytnut bankovním subjektem, u kterého měl žalovaný vedený běžný účet, kde snadno lze učinit doplňující zjištění a situaci žalovaného prověřit. Tento postup proto dle názoru soudu nelze hodnotit jako odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného. Uvedenou smlouvu soud vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.14. Žalobkyně k výzvě soudu k této otázce ničeho nedoložila. Pouze uvedla, že se touto otázkou zabývala, ověřila informace v bankovním i nebankovním registru klientských informací, a dalších, ponechala 10% rezervu rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji ( podání z , datum, ). K tomuto však ničeho nedoplnila, k osobě žalovaného tak dle závěru soudu po příjmové ani výdajové stránce nezjistila zhola ničeho. Jednání se nadto neúčastnila. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a souvisejícím zjevný narušením veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.15. Způsob vypořádání takto neplatné smlouvy vyplývá ze samotného ustanovení § 87 odstavec 1 a 2 spotřebitelského zákona, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz., které představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Tato úprava je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelům úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odstavec 1 spotřebitelského zákona. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Pokud splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran či rozhodnutí soudu ještě nen