13 C 248/2021-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek [částka] za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. [příjmení] pouze [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřel žalovaný jako úvěrovaný se společností [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy obdržel od úvěrujícího částku ve výši [částka]. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s poplatkem [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a s poplatkem za fakultativní hotovostní inkaso splátek [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Úvěrující pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši [částka] postoupil na žalobce a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně. Podle § 2395 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Soud po právní stránce posuzoval především to, zda poplatky za úvěr ve výši [částka] poskytnutý na dobu 58 týdnů jsou přiměřené. Do celkové výše poplatků a úroku soud nezapočítával poplatek za fakultativní hotovostní inkaso splátek, neboť jde o fakultativní službu, tedy jakýsi nadstandard, kdy se úvěrovaný nemusí starat o zasílání splátek, neboť osoba pověřená úvěrujícím přijde za ním sama pro splátku. Úvěr tak stojí na poplatcích [částka], což je 34 % poskytnuté částky, což se jeví jako přiměřené. Rovněž pokud soud přepočte výši poplatku na roční úrokovou sazbu s ohledem na dobu splácení v délce 58 týdnů, je možno označit výši tohoto poplatku za nikoliv v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku). Nemravná je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době uzavření smlouvy obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Z uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl, spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Doplnění skutkových tvrzení žaloby na výzvu soudu nepovažuje soud za samostatný úkon, neboť nedostatek skutkových tvrzení žaloby nelze přičítat k tíži žalované straně.