18 C 54/2020-61 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se každý z žalobců a) a b) domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Celkem tak požadovali po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnili tvrzením, že dne [datum] se účastnili letu č. VAW [číslo] z [obec] do [anonymizováno], jehož provozujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Plánovaný čas odletu byl stanoven na 15:20 hodin a plánovaný přílet se měl uskutečnit v 19:20 hodin. Skutečný odlet se nicméně uskutečnil v 20:40 hodin a skutečný přílet nastal v 00:40 hodin. Tímto došlo ke značnému zpoždění letu a žalobci dorazili do cílové destinace o víc než 5 hodin později oproti plánovanému času příletu. Výše uvedené lze považovat za nesplnění povinnosti žalované coby leteckého dopravce. Na vzniklou situaci je nutno aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jako„ Nařízení“), neboť dle čl. 3, odst. 1, písmeno a) Nařízení se toto Nařízení vztahuje na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu Společenství. S ohledem na skutečnost, že odlet daného letu se uskutečnil z [obec], Česká republika, je na výše uvedenou situaci nutné použít Nařízení. Dle článku 7, odst. 1, písm. b) Nařízení ve spojení s judikaturou Soudního dvora (spojené případy Sturgeon v [příjmení], and [příjmení] v [příjmení] [příjmení] – C [číslo] a C [číslo]) přísluší cestujícím v případě zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více v případě letů o délce od 1 500 km do 3 500 km náhrada škody ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že výše popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod tato ustanovení, mají žalobci vůči žalované nárok na náhradu škody každý ve výši [částka]. Žalobci se s výše uvedeným nárokem obrátili na žalovanou, prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy, zaslané právním zástupcem žalobců na emailovou adresu žalované dne [datum]. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se na výzvu soudu k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Soud na základě žalobci předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že let VAW [číslo], s datem [datum], měl plánovaný odlet z [obec] v 15:20 hodin a plánovaný přílet do [anonymizováno] v 19:20 hodin. Ve skutečnosti žalobci nastoupili na palubu letadla dne [datum] v 20:40 hodin a skutečný přílet nastal následující den v 00:40 hodin. Podle potvrzení společnosti [právnická osoba], byl odlet letadla letu VAW [číslo] zpožděn o 5 hodin a 20 minut a žalobci tak dorazili do cílové destinace o víc než 4 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Žalobci prostřednictvím právního zástupce uplatili u žalované písemnou výzvou ze dne [datum] nárok na zaplacení náhrady za zpoždění letu. Žalovaná na jeho výzvu k zaplacení kompenzace za zpoždění letu nereagovala. 5. Soud dospěl k závěru, že je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky, kterou dovodil z článku 6 odstavec 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve spojení s ustanovením § 6 odstavec 1 zákona číslo 91/2012 Sb. a ve spojení s ustanovením § 87 písmeno a) občanského soudního řádu (zákon číslo 99/1963 Sb.), neboť místo, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo žalobců na náhradu újmy, se nachází v České republice v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně. 6. Protože je Česká republika členem Evropské unie, jsou v ní přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie, které tvoří součást jejího právního řádu a mají přednost před vnitrostátními předpisy. Pokud jde rozhodné právo, které je nutno při rozhodování použít, postupoval soud podle článku 5 odstavce 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle tohoto ustanovení je rozhodným pro posouzení nároků ze smlouvy o přepravě cestujících právo země obvyklého bydliště cestujících za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu. [město] obvyklého bydliště žalobců jako cestujících byla a je Česká republika. Rovněž místo odjezdu (odletu) letiště [obec] [obec] se nachází na území České republiky. Za této situace je rozhodným právem pro posouzení věci právo České republiky. Na uvedený spor je přímo aplikovatelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (článek 3 odstavec 1 bod a), kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu. 7. Podle článku 5 odstavce 1 písmene c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] v případě zrušení letu mají cestující nárok na náhradu škody dle článku 7 od provozujícího leteckého dopravce, vyjma případů uvedených pod bodem i – iii). 8. Podle článku 7 odstavec 1 tohoto Nařízení č. 261/2004 obdrží cestující náhradu ve výši: a) [částka] u všech letů o délce nejvýše [číslo] km, b) [částka] u všech letů ve Společenství delších než [číslo] km a u všech ostatních letů v délce od [číslo] km do [číslo] km, c) [částka] u všech letů nespadajících pod písmena a) nebo b). 9. Z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve spojené věci C [číslo] a C [číslo] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (věc C [číslo]) proti [právnická osoba] vyplývá, že články 5, 6 a 7 Nařízení [číslo] kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů. Mohou se tedy dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného Nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi, jež se vymykají účinné kontrole leteckého dopravce. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc tak, že na danou situaci je přímo použitelné nařízení č. 261/2004, které stanovuje minimální práva cestujících v letecké dopravě, jestliže jsou vystaveni třem typům rozdílných situací, a sice v případě, že je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, jejich let je zrušen nebo je jejich let zpožděn. Podle článku 5 bodu 1 písm. c) bodu iii) nařízení č. 261/2004 mají cestující v případě zrušení letu v souladu s článkem 7 totožného nařízení právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou informováni o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. Žalobci se měli dne [datum] zúčastnit letu žalované z [obec] do [anonymizováno], když plánovaný čas příletu byl stanoven na 19:20 hodin dne [datum], nicméně let skutečně přiletěl až v 00:40 hodin dne [datum] do [anonymizováno], žalobci tak dosáhli cílového místa určení s více než 4 hodinovým zpožděním a nedosáhli tak cílového místa určení nejpozději do dvou hodin po původně plánovaném času příletu. Proto mají žalobci právo v souladu s článkem 7 bodu 1 písm. a) Nařízení č. 261/2004 v závislosti na délce letecké trasy na náhradu škody každý ve výši [částka]. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobců výzvou zaslanou právním zástupcem žalobců na e-mailovou adresu žalované dne [datum]. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nijak neprokázala dle článku 5 bodu 3 Nařízení č. 261/2004, že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a s přihlédnutím k předloženým listinným důkazům tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná je od [datum] v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinna podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobcům úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního polo