24 C 358/2020-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”). 2. Žalobou doručenou dne 15. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 945 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 92,15 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud vzal za prokázané, že žalovaný se v srpnu 2007 přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce červenec 2019 až leden 2020. Žalobce dopisem ze dne 15. 3. 2020, dopisem ze dne 27. 5. 2020 a dopisem ze dne 15. 7. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako držitel televizního přijímače nezaplatil televizní poplatky za období od července 2019 do ledna 2020. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku od 1. ledna 2010 činí 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 9. Soud shledal žalobu za podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, neboť žalovaný jako vlastník, resp. držitel televizního přijímače byl povinen platit za uvedená období televizní poplatky, prokazatelně tak ale neučinil. Žalobce proto v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o rozhlasových a televizních poplatcích požaduje po žalovaném zaplacení televizních poplatků, jakož i úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti toho kterého jednotlivého televizního poplatku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.”) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. Zákonný úrok z prodlení je kapitalizován ke dni podání žaloby v částce 92,15 Kč. 10. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč (I. ÚS 3344/2012, II. ÚS 405/14).