6 C 213/2021-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 216 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 14 216 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení. 2. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru ve výši 18 180 Kč skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 180 Kč. Podle této smlouvy měl žalovaný splácet týdně 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně částku dosud žalovaným uhrazenou ve výši 3 964 Kč vydělila týdenní splátkou 303 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala ke dni 29. 4. 2019. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy a jako datum splatnosti určuje 16. 3. 2020 a datum prodlení ke dni 17. 3. 2020. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 7. 2021, č. j. 6 C 213/2021-7 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství. 4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 21. 7. 2021 uvedla, z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o úvěru čerpala posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jaké informací od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity, jako např. počet exekucí v databázi Centrální evidence exekucí, kontrola insolvenčního rejstříku apod., dále z podkladů klienta zaznamenaných v Evidenční kartě klienta, z výplatních lístků. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 18. 10. 2021 se účastníci nedostavili, žalobkyně se z jednání písemně omluvila. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) 6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle článku II. nadepsaném„ specifikace úvěru“, sestává úvěr z jistiny v částce 10 000 Kč, zápůjční úroková sazba činí 70,89 % p. a., úroku v částce 1 980 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru je 60 týdnů, celková výše spotřebitelského úvěru tak činí 18 180 Kč. Splátky úvěru jsou uvedeny ve výši 303 Kč týdně, datum úhrady první splátky je uvedeno [datum], úhrada každé další splátky 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. [příjmení], kterou má klient zaplatit, činí 18 180 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I bod 2 smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karta klienta. Dále se ve smlouvě uvádí, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od žalobkyně převzal uvedenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaný týdenní splátky po 303 Kč hradil nepravidelně a celkem tak zaplatil částku 3 964 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] z přehledu splácení). Z evidenční karty klienta (žalovaného) bylo zjištěno, že je svobodný, bydlí v nájmu. Je zaměstnán u firmy [právnická osoba], [obec] s příjmem ve výši [částka] a dalším příjmem ve výši [částka]. Měsíční výdaje činí celkovou částku [částka] – na bydlení [částka], životní minimum pak [částka] a jiné výdaje [částka]. Disponibilní zůstatek pak činí částku [částka] (z evidenční karty klienta) Z výplatních lístků žalovaného soud zjistil, že měsíční příjem za období říjen 2018 činil částku [částka], za období listopad 2018 částku [anonymizováno] 545 a za období prosinec částku [částka]. Z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, spis. zn. 12 C 251/2019 má soud zjištěno, že žalovaný již dne [datum] uzavřel Smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba] ve výši 42 000 Kč, který měl splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 443 Kč. Ze spisu spis. zn. 9 P a Nc 130/2019 Okresního soudu v Novém Jičíně pak soud zjistil, že žalovaný platí výživné pro nezletilého syna ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru [číslo]. Dne 3. 12. 2020 podal právní zástupce žalobkyně u České pošty s. p. listovní zásilku na adresu žalovaného. (z předžalobní výzvy k úhradě dlužného plnění ze dne 3. 12. 2020, z poštovního podacího archu) 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo]. Ve smlouvě si účastníci dohodli úrok ve výši 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splácet na základě uvedené smlouvy celkem 18 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč počínaje první splátkou splatnou [datum] a každou další splátku do 7 dní po datu předchozí splátky. RPSN dle smlouvy činilo 212,77 %. Žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách částku 3 964 Kč. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného. Nedoložila pracovní smlouvu – neměla ověřenou délku trvání pracovní smlouvy, nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie a jiné. Nezjišťovala vyživovací povinnosti žalovaného. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Spokojila-li se pouze s prohlášením žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech a nedostála tak povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru. Tvrzení žalovaného nijak neo