13 C 66/2022-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 17 678,39 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 73 000 Kč. Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k zesplatnění celého dluhu. Zároveň mu vznikl nárok uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Protože žalovaná i nadále své závazky neplnila, bylo zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 13 C 208/2018-40, ze dne 13.11.2018. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit i smluvní pokutu ve výši 17 823,61 Kč, odpovídající sazbě 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 80 408 Kč, a to za období prodlení s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Protože prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu [datum] vzniklo mu právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnila, zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu dne [datum], ve které vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 80 408,00 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s limity smlouvy a s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, požadoval částku ve výši 17 678,39 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o.s.ř. a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Dle této smlouvy žalobce poskytl žalované částku 73 000 Kč, kterou však žalovaná řádně nesplácela, a proto žalobce zesplatnil celý dluh ve výši 80 408 Kč. Tato částka odpovídá součtu dlužné jistiny a do doby zesplatnění splatných úroků. Protože žalovaná nezaplatila ničeho ani na tuto novou jistinu, požadoval žalobce smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1% denně z částky 80 408 Kč za dobu do [datum], to je ve výši 17 823,61 Kč. Tato čáska byla spolu s dalšími nároky žalobci přiznána rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 11. 2018, č.j. 13 C 208/2018-40. Protože žalovaná byla s úhradou částky 80 408 Kč v prodlení i po datu [datum] požadoval žalobce další část smluvní pokuty, to je částku 17 678,39 Kč, tedy tak aby součet obou částí smluvní pokuty nepřesáhl polovinu jistiny (smlouva o úvěru [číslo] oznámení ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 13 C 208/2018-40, ze dne 13.11.2018 a předžalobní výzva ze dne [datum]). Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobce a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Zároveň se ve smlouvě strany dohodly, že pro případ neplacení svého závazku i po zesplatnění celého dluhu vzniká žalobci dle § 2048 občanského zákoníku vůči žalované nárok na smluvní pokutu. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta 0,1% denně je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy. Rovněž je celková požadovaná výše smluvní pokutu (spolu s již přiznanou částí smluvní pokuty v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 11. 2018, č.j. 13 C 208/2018-40) v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který omezuje její maximální výši na 50% jistiny. Konečně žalobce požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 678,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.