14 C 156/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 018 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 918 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. [příjmení] byla zahájena dne [datum] a ukončena byla dne [datum], číslo odběrného místa (EAN OPM) [číslo]. Za odebranou elektrickou energii a poskytnuté související služby vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] za období od [datum] do [datum] na částku 2 918 Kč, s datem splatnosti [datum]. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzýván upomínkami a za každou odeslanou upomínku mu byla účtována částka 100 Kč, a to fakturou č. FO9721044581 na částku 100 Kč, s datem splatnosti [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy ze dne [datum] dodávala žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa. Žalobkyně vyúčtovala za období od [datum] do [datum] dohodnutou cenu za odebranou elektrickou energii v částce 2 918 Kč, která byla splatná dne [datum]. Dále žalobkyně žalovanému vystavila fakturu číslo FO9721044581 za upomínku k úhradě dlužné částky na částku 100 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho. K dnešnímu dni tak dluží na jistině částku ve výši 3 018 Kč, kterou do dnešního dne neuhradil ani přes písemnou výzvu před podáním žaloby ze dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně splnila svou povinnost a dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa elektrickou energii, jejíž dohodnutou cenu za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 2 918 Kč, která byla splatná [datum]. Dále žalobkyně vystavila žalovanému fakturu číslo FO9721044581 za upomínku k úhradě dlužné částky na částku 100 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a nadále je v prodlení s úhradou částky 3 018 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě jako oprávněné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 3 018 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 918 Kč od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 Občanského zákoníku a jejich žalovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb za tři úkony po 200 Kč, tedy celkem 600 Kč podle § 14b/4 vyhlášky č.177/1996 Sb., náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč (převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu na ustáleném vzoru opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, například pod spisovými značkami 17C 2/2021, 18C 238/2020, 6C 63/2020.