14 C 17/2017-39 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 038,26 Kč s úrokem ve výši 14,98 % ročně z částky 21 704,26 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 33 038,26 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 473,10 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. V průběhu řízení bylo zjištěno, že u Krajského soudu v Ostravě bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného a dne [datum] bylo vydáno usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] o úpadku žalovaného. Z tohoto důvodu bylo řízení ze zákona přerušeno. 3. Dne [datum] Krajský soud v Ostravě, usnesením č. j. [insolvenční spisová značka], vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře a osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 4. Poté, co bylo insolvenční řízení žalovaného skončeno, odpadla překážka, pro kterou bylo ze zákona přerušeno. Proto soud rozhodl o pokračování v řízení. 5. Podáním, doručeným soudu dne [datum], vzala žalobkyně ještě před jednáním svůj návrh v plném rozsahu zpět. Současně požádala o vrácení části soudního poplatku ve výši 322 Kč, a aby jí byly vůči žalovanému přiznány náklady řízení, neboť zastavení soudního řízení procesně nezavinila. Jediným důvodem jeho zastavení jsou totiž účinky osvobození žalovaného dlužníka od placení žalovaného pohledávky žalobkyni ve smyslu ustanovení § 414 insolvenčního zákona. Přičemž to byl žalovaný, který inicioval zahájení insolvenčního řízení na svou sobou, a to teprve poté, kdy již bylo žalobkyní důvodně zahájeno soudní řízení proti žalovanému o zaplacení dlužné částky s cílem získat rozhodnutí, jehož splnění by bylo možné případně vynutit právní cestou. Byl to opět žalovaný, který následně požádal insolvenční soud o osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. Skutečnost, že soudní řízení musí být zastaveno tak procesně zavinil žalovaný dlužník. 6. Z důvodu zpětvzetí žaloby před zahájením jednání soud řízení dle ustanovení § 96 občanského soudního řádu zastavil. 7. Podle ustanovení § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. 8. Na rozdíl od žalobkyně má soud za to, že z hlediska procesního posouzení věci žalovaný nezavinil, že řízení muselo být zastaveno. Žalovaný využil svou zákonnou možnost a po splnění oddlužení požádal insolvenční soud o osvobození od placení zbytku pohledávek. Krajský soud v Ostravě jeho žádosti vyhověl a v důsledku tohoto rozhodnutí byla žalobkyně nucena vzít žalobu zpět. Podle ustálení judikatury (rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 62/2014 ze dne 31. 3. 2015 a rovněž usnesení Ústavního soudu ČR I. ÚS 2730/18 ze dne [datum])„ se ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, dle něhož se přiznané osvobození (od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny) vztahuje i na příslušenství pohledávky, která byla přihlášena do insolvenčního řízení. Je přitom lhostejné, že jde o příslušenství tvořené nárokem na náhradu nákladů řízení, vedeného o pohledávce za trvání oddlužení u nalézacího soudu.“ 9. Podle ustanovení § 513 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Podle ustanovení § 510 odst. 2 občanského zákoníku má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. 11. Náklady řízení jsou součástí nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy tvoří její příslušenství. Podle § 510 odst. 2 občanského zákoníku příslušenství sdílí osud věci hlavní. Byla-li žalovaná citovaným pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, včetně pohledávek, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, vztahuje se toto osvobození i na příslušenství těchto pohledávek, kterým jsou náklady řízení. Uplatnění požadavku žalobkyně na náhradu nákladů řízení proti žalované, u níž bylo konstatováno splnění podmínek oddlužení a bylo jí přiznáno osvobození od placení zbytku pohledávek včetně jejich příslušenství, není tedy po právu. Tento požadavek je v rozporu se smyslem oddlužení, kterým je dosažení stavu, aby dlužník po jeho skončení mohl začít s „ čistým stolem“ a nebyl zatížen závazky z minulosti. 12. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (dle § 146 odst. 1 písmeno b) občanského soudního řádu). 13. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (ve znění novely zák. [číslo] Sb. účinné od 1. 9. 2011) soud vrátí zaplacený soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že návrh byl vzat zpět před prvním jednáním ve věci, bylo rozhodnuto o vrácení zaplaceného soudního poplatku, sníženého o 1 000 Kč žalobkyni, tedy částky ve výši 322 Kč z účtu Okresního soudu v Novém Jičíně. Poplatková povinnost žalobkyně činila 1 322 Kč.