16 C 94/2022-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z titulu nezaplaceného jízdného v hromadné dopravě provozované žalobkyní, a to konkrétně na lince 4 dne [datum], kdy se dle tvrzení žalobkyně žalovaný při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, čímž naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala zaplacení jízdného spolu s přirážkou k jízdnému. 2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud proto rozhodl bez nařízení jednání. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Na základě zjištění učiněných z účastníky předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne [datum] v 6:43 hod. tramvají linky 4 veřejnou hromadnou dopravou a na výzvu se neprokázal žádným jízdním dokladem. Na místě o tom byla sepsána dohoda s cestujícím č. I257689, v níž žalovaný uznal pohledávku žalobkyně za jeho osobou ve výši [částka], která se skládala z dlužného jízdného ve výši [částka] a přirážky ve výši [částka]. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil. K plnění byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 4. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), jako smlouvu o přepravě osoby, kterou se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný se jako cestující na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a je tak povinen zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], jejíž výše je v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona o drahách. Tuto pohledávku navíc žalovaný písemně uznal podle ust. § 2053 o. z., v důsledku čehož se má za to, že dluh v době uznání trval. 5. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Splatnost pohledávky nastala 15. den po dni zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, v prodlení je žalovaná ode dne následujícího a výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a paušální náhrady za hotové výdaje žalobkyně ve výši [částka] za dva úkony po [částka] (podání žaloby a předžalobní výzva) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., jejichž výše vyplývá z § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.