6 C 270/2022-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 228,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 228,78 Kč od 25. 7. 2022 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k jeho zesplatnění, čímž vznikla nová jistina dluhu, jež sestává z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků, tedy 50 609,38 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému dne [datum]. Žalovaný se dle čl. 6 smlouvy o úvěru zavázal pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení, přičemž se strany dle čl. 6 smlouvy o úvěru dohodly, že výše všech smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč Nová jistina byla vymáhána v soudním řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2019, č. j. 17 C 312/2019-53. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.5 smlouvy o úvěru, a to za období do 29. 10. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po 29. 10. 2019 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy o úvěru i za následující období. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2022 k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 50 609,38 Kč od 30. 10. 2019 do 7. 8. 2020, z částky 40 955,96 Kč od 8. 8. 2020 do 13. 8. 2020, z částky 12 365,96 Kč od 14. 8. 2020 do 20. 8. 2020, z částky 10 399,98 Kč od 21. 8. 2020 do 16. 9. 2020, z částky 6 633,46 Kč od 17. 9. 2020 do 23. 10. 2020 a z částky 2 508,66 Kč od 24. 10. 2020 do 8. 7. 2022, celkem tedy 15 228,78 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla z její strany řádně prověřena v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z těchto dokladů vyplynulo, že žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu [částka], jeho náklady činí [částka] a volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy [částka]) činí [částka]. Dále bylo prověřeno, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nejsou v době žádosti o úvěr evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhána, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Výdaje žalovaného byly určeny ve výši životního minima, tj. 3 410 Kč. Skóring žalovaného byl proveden výpisem z NRKI. Výpisem ze SOLUS bylo zjištěno, že nebyl v době uzavření smlouvy o úvěru nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Pracovní smlouvou bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnancem společnosti [právnická osoba] Informativními výpisy z bankovního účtu bylo prokázáno, že žalovaný je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. Výplatními páskami za období 02/ 2018, 04/ 2018 žalobkyně ověřila, že žalovaný měl zajištěný stálý příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] Při určení nákladů na bydlení vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovaným, tj. [částka] měsíčně (nájemné + inkaso). Žalobkyně nemá doklad o výši nájemného nebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Žalobkyně se smlouvou o úvěru dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a uhradit úrok ve výši 104,84 % ročně, a to ve 30 měsíčních splátkách ve výši 3 694 Kč. Úvěr byl v souladu s čl. 6 smlouvy o úvěru zesplatněn ke dni [datum], neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky v trvání 65 dnů. Do data zesplatnění žalovaný žalobkyni uhradil v pravidelných splátkách celkem 33 246 Kč. Podle čl. 6 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny. Ke dni zesplatnění činila nová jistina 50 609,38 Kč. V čl. 6 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2019, č. j. 17 C 312/2019-53). Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2019, č. j. 17 C 312/2019-53, bylo výrokem I. řízení zastaveno o úrok ve výši 43,89 % ročně z částky 42 885,50 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč. Výrokem II. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 60 104,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 52 007 Kč od 29. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 42 885,50 Kč od 23. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Uvedený rozsudek byl vydán podle § 153b odst. 1 o. s. ř. jako tzv. rozsudek pro zmeškání. Předmětem řízení mezi týmiž účastníky řízení bylo plnění z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (zjištěno z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 12. 2019, č. j. 17 C 312/2019-53) 5. Žalovaný podepsal dne [datum] prohlášení klientů obsahující informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru. (zjištěno z formuláře prohlášení klientů) 6. Žalobkyně hodnotila bonitu žalovaného tak, že uvažovala měsíční příjmy žalovaného [částka], životní minimum 3 410 Kč, výdaje na bydlení [částka] a rezervu [částka]. Volné zdroje žalovaného tak představovaly částku [částka]. Žalovaný uvedl, že nežije v domácnosti s manželkou nebo partnerkou, je svobodný, má výuční list, je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] a bydlí v pronájmu. (zjištěno z dokumentu hodnocení klienta) Žalovaný předložil žalobkyni občanský průkaz. (zjištěno z kopie občanského průkazu) Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] jako seřizovač s obsluhou na dobu neurčitou a jeho pracovní poměr vznikl dne 1. 1. 2016 (zjištěno z pracovní smlouvy a dohody o změně pracovní smlouvy) Výše mzdy není ve smlouvě upravena, smlouva odkazuje na vnitřní mzdové předpisy. (zjištěno z pracovní smlouvy) 7. Čistá mzda žalovaného za měsíc leden (vyplacena v únoru) 2018 činila [částka], za měsíc únor [částka], za měsíc březen [částka] a za měsíc duben [částka] (zjištěno z výplatních pásek za období 2 a 4/ 2018 a z informativního výpisu z bankovního účtu) Dne 8. 2. 2018 byla na účet žalovaného připsána částka [částka], dne 8. 3. 2018 částka [částka] a dne 10. 4. 2018 částka [částka], všechny z účtu [anonymizována tři slova] (zjištěno z informativního výpisu z účtu) 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o smluvní úrok ve výši 104,84 % ročně splatit v 30 měsíčních splátkách. Smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do registrů NRKI a SOLUS, vycházela z čisté mzdy žalovaného za období leden až březen 2018 ve výši [částka], výdaje žalovaného uvažovala ve výši životního minima 3 410 Kč, výdajů na bydlení [částka] a rezervy [částka]. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti sp