13 C 229/2023-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 56 749,04 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek v celkové výši 36 303 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. [příjmení] pouze 6 553 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřela žalovaná jako úvěrovaný se společností [právnická osoba], [IČO] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy obdržela od úvěrujícího částku ve výši 30 000 Kč. Tuto částku se zavázala vrátit spolu s poplatkem 36 303 Kč (z toho 8 296 Kč bylo za fakultativní hotovostní inkaso splátek) v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaná však pohledávku řádně nesplácela, když zaplatila pouze 6 533 Kč. Úvěrující pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši 56 749,04 Kč postoupil na žalobce a žalované tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně. Podle § 2395 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka Soud po právní stránce posuzoval především to, zda poplatky za úvěr ve výši 30 000 Kč poskytnutý na dobu 78 týdnů jsou přiměřené. K otázce přiměřenosti odměny věřitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012 č. j. 101 VSPH 14/2012-54 Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk zapůjčitele nad 30 % půjčené částky. Tady by měla žalovaná zaplatit bez fakultativního poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 28 017 Kč, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako nepřiměřené. Tolerovaných 30 % jistiny je v daném případě 9 000 Kč. Žalovaná by tak měla zaplatit žalobci 30 000 + 9 000 + 8 286 = 47 286 Kč. Z této částky již zaplatila 6 553 Kč, a proto ji soud uložil zaplatit žalobci rozdíl, tedy 40. 733 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí i úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednaný smluvní úrok ve výši 22,08 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 738,91 Kč, přičemž tato částka představuje 43,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 838 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 749,04 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.