24 C 276/2023-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky z částky 1 516 Kč od 26. 9. 2013 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 16. 6. 2014 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 22. 12. 2014 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 12. 2. 2015 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 24. 7. 2015 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 7. 8. 2015 do zaplacení, z částky 1 520 Kč od 22. 12. 2016 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 4. 7. 2017 do zaplacení. Žalovaná částka představuje neuhrazené jízdné ve výši 156 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 12 000 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se žalovaný v [obec] dne 9. 9. 2013 v 10:24 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 28. 5. 2014 v 16:01 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 3. 12. 2014 v 9:18 hodin na tramvajové lince [číslo] dne 26. 1. 2015 v 6:40 hodin na autobusové lince [číslo] dne 7. 7. 2015 v 8:35 hodin na autobusové lince [číslo] dne 21. 7. 2015 v 4:51 na autobusové lince [číslo] dne 5. 12. 2016 v 13:12 hodin na autobusové lince [číslo] dne 15. 6. 2017 v 10:32 hodin na tramvajové lince [číslo] nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Žalovaný tak naplnil podmínky pro to, aby po něm [ulice] podnik [právnická osoba] požadoval vedle jednotlivého jízdného ve výši 16 Kč (jízdné ze dne 9. 9. 2013), a 20 Kč (jízdné ze dne 28. 5. 2014, 3. 12. 2014, 26. 1. 2015, 7. 7. 2015, 21. 7. 2015, 5. 12. 2016 a 15. 6. 2017) také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jednotlivou jízdu, kde se žalovaný neprokázal jízdním dokladem. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2021 mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] podnikem [právnická osoba] a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2023. Celkový dluh žalovaného ve výši 12 156 Kč tak představuje dlužné jízdné ve výši 156 Kč a přirážky k jízdnému v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 12 156 Kč vůči žalobci dosud prokazatelně neuhradil. 4. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.”), podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. ”), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a článku IX. smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že žalovaný se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit jízdné ve výši 1 x 16 Kč a 7 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 8 x 1 500 Kč Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2023, částku 12 156 Kč. Protože žalovaný je od 26. 9. 2013 vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 1 516 Kč, od 16. 6. 2014 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč, od 22. 12. 2014 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč, od 12. 2. 2015 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč, od 24. 7. 2015 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč, od 7. 8. 2015 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč, od 22. 12. 2016 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč a od 4. 7. 2017 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 1 520 Kč je povinen podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. účinného ke dni počátku prodlení a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. 5. V souladu s § 3028 odst. 3 o.z. posuzoval soud právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o.z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o.z., dosavadními právními předpisy. 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 300 Kč a náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 2 000 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.