13 C 50/2023-133 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, v 15:00 hodin došlo k pracovnímu úrazu zaměstnance žalovaného pana , jméno FO, , když při otáčení ohýbaného kusu plechu v ohraňovacím lisu došlo k předčasnému sjezdu beranu lisu, jelikož poškozený omylem sešlápl nožní pedál, kterým uvedl stroj v činnost. Při tomto úkonu poškozený nestihl vytáhnout ruku z oblasti stlaku horního nástroje lisu a dolního nástroje lisu, čímž došlo k jejímu střihu – amputaci. Následně byla okamžitě byla přivolána ZZS a zraněný byl letecky přepraven do FN , adresa, , kde se podrobil , podezřelý výraz, zraněné ruky. Kontrolou Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj bylo zjištěno, že ze strany žalovaného došlo k zvlášť závažnému porušení předpisů BOZP, jelikož žalovaný nedoložil proškolení poškozeného s pracovním postupem užívání předmětného lisu, a rovněž bylo zjištěno, že v době pojistné události nebyl tento lis vybaven bezpečnostním krytem ani jiným ochranným mechanismem. Z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. vyplatil poškozenému pojistné plnění ve výši , částka, . Dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. má vůči žalovanému právo na náhradu toho, co za něj plnil, protože ze strany žalovaného došlo k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (pracovní prostor pracovního stroje (ohraňovacího lisu) nebyl vybaven ochranným zařízením), přičemž toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. V důsledku výše uvedeného mu vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Rozhodl se však požadovat po žalovaném náhradu ve výši 20 % vyplacené částky, tedy náhradu ve výši , částka, . K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný písemně vyzván dne , datum, , zaslanou žalovanému a zároveň i jeho právnímu zástupci. Žalovaný však ničeho neuhradil.2. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by k pracovnímu úrazu došlo v důsledku porušení jeho povinnosti, když pracovní úraz byl důsledkem rizika práce a neopatrnosti zaměstnance při obsluze stroje. Věc šetřila Policie ČR, která neshledala zavinění třetí osoby a věc byla odložena. Okolnosti úrazu dále šetřil oblastní inspektorát práce, který dospěl k závěru, že se žalovaný provinil, když ohraňovací lis, při jehož obsluze došlo k pracovnímu úrazu, nebyl vybaven světelnou závorou nebo jiným způsobem zabezpečení. Tento lis však byl provozován v té podobě, jak byl dodán výrobcem a na stroji nebyly provedeny neoprávněné zásahy do konstrukce. Na stroji byly prováděny prohlídky a revize a stroj byl udržován v bezvadném stavu. Ohraňovací lis byl instalovaný v měsíci únoru 1999, kdy byl vyroben a nebylo možné ho ani z výroby ani dodatečně vybavit světelnou závorou či jiným podobným zařízením. Dodatečnou montáží by došlo k zásahu do schváleného provedení stroje. Správní orgán však dospěl k závěru, že žalovaný provozováním předmětného stroje porušil ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s ust. § 3 odst. 1. písm. d) nařízení vlády č. 378/2001Sb., neboť kritériem řádného stavu používaného zařízení je z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vždy rozhodný stav zařízení v době jeho používání. S tímto názorem správního orgánu však nesouhlasí. Předmětný ohraňovací lis byl k provozování schválen a dodán před datem účinnosti obou citovaných právních předpisů, které proto inspektorát aplikuje retroaktivně. Správní orgán také pomíjí to, že podle zprávy firmy , právnická osoba, takovou úpravu provést nelze a pokud by úpravy byly provedeny, stroj by byl uveden do stavu odlišného od toho, v jakém byl k provozu schválen. Tím by se dopustil přestupku, který je mu nyní vytýkán. Nelze souhlasit s názorem, že stroje vyrobené, schválené k provozu a vyhovující obecně závazným právním předpisům v době jeho uvedení na trh, se musí přizpůsobit právnímu předpisu, který nabude účinnosti později. Obecně závaznými právními předpisy, které se k provozování předmětného stroje vztahují jsou zákon č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 170/1997 Sb. Ve smyslu § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 170/1997 Sb. to mohou být i zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropského společenství harmonizovanou evropskou normu. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů jsou stanoveny zejména v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kde v § 3 jsou uvedeny minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Toto žalovaný splnil. Dále se k problému vztahuje nařízení vlády č.176/2008 Sb., které ve svém ust. § 3 stanoví základní požadavky na provoz strojního zařízení a které mimo jiné přímo odkazuje na Úřední věstník Evropské unie, čímž z něj činí součást našeho právního řádu. Konečně je podstatná také směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/104/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci. Z této směrnice stojí za zmínku příloha č. I. bod 1. odstavec druhý, který říká: „Dále uváděné minimální požadavky, pokud se vztahují na již používané pracovní zařízení, nevyžadují nutně stejná opatření jako základní požadavky týkající se nového pracovního zařízení.“ Jinými slovy, pokud zařízení vyhovuje požadavkům v době svého uvedení do provozu, není třeba je následně upgradovat, změní-li se požadavky. Má tudíž za to, že neporušil žádnou povinnost, tím méně povinnost, která by byla v příčinné souvislosti se vznikem pracovního úrazu a navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne , datum, došlo k pracovnímu úrazů u žalovaného, když jeho zaměstnanec , jméno FO, při práci na ohraňovacím lisu zavrávoral, přičemž omylem sešlápl pedál, který uvádí stroj do pohybu, a protože nestačil ze stroje vytáhnout o ruku došlo k její amputaci (nesporná skutečnost a svědecká výpověď , jméno FO, ). Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj vydal dne , datum, po rozhodnutí, dle něhož měl žalovaný spáchat přestupek na úseku bezpečnosti práce podle § 30 odst. 1 písm. r) zákona o inspekci práce, kterého se měl dopustit tím, že neplnil povinnosti při zajištění řádného stavu používaného zařízení – předmětného ohraňovacího lisu. Neplnění povinností mělo spočívat v tom, že stroj nebyl vybaven ochranným zařízením, které chrání život a zdraví zaměstnanců, a to tím že zabrání v kontaktu a zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi stroje. O námitkách žalovaného bylo rozhodnuto tak, že rozhodnutí oblastního inspektorátu práce bylo zrušeno a řízení bylo zastaveno, neboť uplynula tříletá objektivní prekluzivní lhůta, dokdy je možno uložit za přestupek pokutu (o rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce č.j. 7907/1.30/22–3, sp. zn. S10-2021-240 ze dne , datum, ). Inkriminovaný stroj byl žalovanému dodán a instalován v roce 1999. V době uvedení do provozu nebyla stanovená povinnost vybavit stroj světelnou závorou která zabraňuje sevření rukou. Volitelnou ochranu proti sevření rukou bylo možné objednat až pro stroje vyrobené od roku 2001. Stroj byl běžně certifikován a prodáván na mezinárodním trhu. Eventuální dodatečné vybavení stroje jeho konkrétním vlastníkem o bezpečnostní zařízení zabraňující sevření rukou obsluhy nebyla možná, neboť by to znamenalo zásah do strojní konstrukce a do elektrické a řídicí konstrukce. Jednalo by se tedy o zásah do schváleného provedení stroje a stroj by ztratil certifikaci CE a neshodoval bys se s výrobcem schváleným typem. (zpráva společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Sc. a jeho výslech). Poškozený , jméno FO, původně pracoval na jiných strojích a na ohraničovací lis byl převeden nedlouho předtím (zhruba týden), než se mu stal pracovní úraz. Na stroji ho zaučoval zkušený pracovník, který ho seznámil se strojem, principy ohýbání, výkresy a programováním stroje podle těchto výkresů, jak plech ohnout a jak to zkontrolovat. Dostal i základní pokyny bezpečnosti práce, to je že má nosit rukavice, nedávat ruce do stroje. Obecné školení bezpečnosti práce absolvoval již dříve. Konkrétně zaškolovaní vypadalo tak, že když přišel požadavek na nový díl pracovník, který ho zaškolovat tak mu nejprve ukázal, jak tento díl udělat a pak teprve to zkoušel on sám. Poškozený , jméno FO, pracoval pod neustálým dohledem jednoho zkušeného pracovníka, pana , jméno FO, , který s ním vždy chodil na směnu. Tento proces obvykle trvá obvykle tři měsíce. To vyplývá i z interních předpisů žalovaného, když na každou profesi jsou u žalovaného stanoveny adaptační procesy, během kterých se písemně zaznamenává splnění jednotlivých předepsaných bodů. Až po stanovené době, když nenastanou pochyby a školitel a mistr to odsouhlasí, začínají noví pracovníci pracovat na takovémto stroji zcela samostatně. Oh