22 C 338/2024-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 20. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 199,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 14. 10. 2016 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaný uzavřeli dne 10. 4. 2014 smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen smlouva o půjčce), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podepsání smlouvy o půjčce. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že peněžní prostředky převzal. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci vedle jistiny ve výši 30 000 Kč také poplatek ve výši 22 200 Kč. Poplatek tvořil poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, úrok ve výši 4 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 200 Kč. Celkovou částku ve výši 52 200 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách. Celý závazek se stal splatným v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dnem 21. 5. 2015. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2016 byla pohledávka postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 11. 2016. Žalovaná částka ve výši 40 199,99 Kč představuje nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 889,65 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 310,34 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 4. 9. 2024.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 4. 10. 2024, č.j. 22 C338/2024-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. V podání ze dne 23. 10. 2024 žalobce uvedl, že schopnost žalovaného splácet byla ověřena právním předchůdcem žalobce na základě vyplněné Karty zákazníka, kde žalovaný uvedl své údaje, požadovanou částku půjčky, příjmy, výdaje a zaměstnání. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě ostatních závazků 11 500 Kč. Žalovaný dále dle údajů v Zákaznické kartě předložil „Dokumenty k ověření ”, a to občanský průkaz, výpis z účtu, živnostenský list, nájemní smlouvu a SIPO. Žalobce nemá k dispozici žádné dokumenty, které žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobce k ověření. Žalovaný dále sdělil, že žalovaný uhradil ve splátkách celkem částku 12 000,01 Kč, která byla započtena poměrně na administrativní poplatek, úrok a poplatek za hotovostní inkaso.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:7. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, . se dne 10. 4. 2014 zavázaa žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek 22 200 Kč, který zahrnuje poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, úrok 4 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách po 900 Kč. První splátku se žalovaný zavázal zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Částku 30 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. (ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 10. 4. 2014 a ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšel z údajů, které žalovaný vyplnil do Karty zákazníka. Žalovaný do tzv. karty zákazníka písemně prohlásil, že je osoba samostatně výdělečně činná (zednické práce) s příjmem 22 500 Kč. Jeho běžné výdaje činí 10 650 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí v podnájmu, nevlastní automobil a nemá jiné závazky. K zákaznické kartě žalovaný obchodnímu zástupci doložil občanský průkaz, výpis z účtu, živnostenský list, nájemní smlouvu a SIPO (zjištěno ze zákaznické karty ze dne 10. 4. 2024). Žalovaný uhradil ve splátkách celkem 12 000,01 Kč, když úhrada byla započtena na administrativní poplatek, úrok a poplatek za hotovostní inkaso (z tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval). Právní předchůdce žalobce dne 13. 10. 2016 postoupil pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2016). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 12. 2016). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 13. 9. 2024(z Výzvy před podáním žaloby ze dne 4. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 9. 9. 2024).8. Soud shrnuje skutkový závěr takto:9. Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel dne 10. 4. 2024 v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 22 200 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 900 Kč. Žalovaný ve splátkách uhradil celkem 12 000,01 Kč. Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalovaného splácet půjčku z informací od žalovaného zaznamenané do zákaznické karty a z dokumentů, které žalovaný předložil. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovaného a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinného po 24. 2. 2013, neboť k uzavření smlouvy došlo dne 10. 4. 2014.11. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy o zápůjčce řádně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobce předložil zákaznickou kartu, ve které žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů, nepředložil dále dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce tyto údaje ověřoval. Žalobce tyto dokumenty k ověření příjmů nemá, neboť jej od právního předchůdce neobdržel. Z listin předložených žalobcem tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobce řádně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a