6 C 109/2024-35 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 753,24 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tvrzením, že žalobkyně prostřednictvím poskytovatele služeb , Anonymizováno, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 80 000 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy přistoupil k Rámcové smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit splátku úvěru ve výši 4 724 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 11. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Dále byl ve Smlouvě sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 600 Kč. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to nejen na základě údajů tvrzených žalovaným, ale také ověřením těchto informací za použití nezávisle ověřitelných údajů a z dostupných bankovních a nebankovních registrů. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru, může žalobkyně celý úvěr zesplatnit a požadovat uhrazení celé dlužné částky najednou. Splátky od 11. 12. 2023 do 11. 12. 2023 byly žalovaným řádně splaceny, další úhrady žalovaný již neprovedl. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se tak žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne 13. 3. 2024 k zesplatnění úvěru. Dále se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne 13. 3. 2024 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s předžalobní výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 80 391,74 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 74 595,24 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3 638,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 158 Kč. Žalovaný po zesplatnění na předmětný úvěr již nezaplatil ničeho.2. Usnesením Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 24. 4. 2024, č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.3. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 6. 5. 2024 uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru. Žalovaný před uzavřením Smlouvy žalobkyni sdělil, že žije u rodičů nebo rodinných příslušníků, nevyživuje žádné dítě, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně ověřila pomocí výpisu z účtu , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2023 do 25. 10. 2023 a zjistila, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 27 000 Kč. Dále žalovaný sdělil své celkové výdaje, které měly činit 8 500 Kč měsíčně. Výdaje žalobkyně ověřila jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu. Platby na další závazky žalovaného žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Žalovaný byl kromě dotazu do úvěrových registrů prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS, a to bez negativního nálezu. Po zohlednění ověřených výdajů a příjmu 27 000 Kč tvořil disponibilní příjem žalovaného částku 17 293 Kč. Žalobkyně tedy dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen splácet předmětný úvěr s měsíční splátkou 4 338 Kč, proto mu tento úvěr poskytla.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud má z předložených listin za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím poskytovatele služeb , Anonymizováno, , a to online na portále , Anonymizováno, .cz, dne , datum, Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 80 000 Kč, který měl být splacen v 23 měsíčních splátkách nejpozději do 11. 10. 2025, když výše měsíční splátky činila 4 724 Kč. První splátka byla splatná 11. 12. 2023. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 19,99 % ročně. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částku 1 600 Kč a současně bylo sjednáno i pojištění, když měsíční úhrada činila 386 Kč. Ve Smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, a to ve výši 500 Kč (ze Smlouvy o úvěru ze dne 25. 10. 2023, z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru svobodný, žil u rodičů nebo rodinných příslušníků, neměl žádnou vyživovací povinnost. Byl zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 27 000 Kč. Celkové výdaje včetně splátek úvěrů pak činily částku 8 000 Kč (z potvrzení o prověření úvěruschopnosti). Dle úvěrových registrů žalovaný splácel nepovolený debet ve výši 5 000 Kč splátkou 101 Kč (z výpisu z úvěrových registrů). Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr zaplatil částku 9 450 Kč (ze splátkového kalendáře). Dále však nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, proto byla celá zbývající část pohledávky zesplatněna ke dni 13. 3. 2024 (z oznámení o zesplatnění úvěru). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 13. 3. 2024 (z předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2024).6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 25. 10. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 9 450 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení úvěr zesplatnila ke dni 13. 3. 2024. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemné upomínky. Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobkyni, vzniklo tak žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení vyplývající z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, j