7 C 21/2024-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 882,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 882,71 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalované energie a související služby do odběrného místa , adresa, . Za dodávku elektřiny v období od , datum, do , datum, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 33 183,63 Kč, fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, . Žalovaná na tento dluh uhradila pouze částku ve výši 19 300,92 Kč a k dnešnímu dni dluží částku 13 882,71 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ukončila smluvní vztah s žalovanou. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, , spolu s předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaná do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradila.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované, na základě uzavřené smlouvy, elektrickou energii do sjednaného odběrného místa (ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny). Žalované byla za dodanou elektrickou energii v období od , datum, do , datum, vystavena faktura na částku 33 183,63 Kč se splatností dne , datum, (z faktury č. , hodnota, ). Žalovaná na uvedenou fakturu uhradila pouze částku ve výši 19 300,92 Kč a do dnešního dne dluží žalobkyni částku ve výši 13 882,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku vůči žalované na žalobkyni, a to s účinností od , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).5. Podle § 50 odst. 2 zákona 458/2000 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle kterého smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. dále jen o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě zjištěného skutkového stavu, za použití citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za odebranou elektrickou energii v období od , datum, do , datum, částku ve výši 33 183,63 Kč, splatnou dne , datum, . Žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 19 300,92 Kč a zbývající částku ve výši 19 882,71 Kč do dnešního dne neuhradila, proto jí soud tuto povinnost uložil ve výroku rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b/4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč (převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), a náhradě za DPH v sazbě 21% z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu na ustáleném vzoru opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, například pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další.