24 C 408/2024-80 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, došlou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalované zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem v katastrálním území , adresa, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada (dále též „nemovité věci“ nebo jen „nemovitosti“). Žalobce tvrdil, že každý z účastníků řízení je spoluvlastníkem 1/2 (jedné poloviny) předmětných nemovitostí. Žalobce však dále nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, neboť se s žalovanou dosud nebyl schopen dohodnout nejen na řešení užívání a spravování společných nemovitostí, kdy žalovanou v tomto směru marně kontaktoval dopisem ze dne , datum, , doručeným žalované fikcí do datové schránky podnikající fyzické osoby dne , datum, , ale ani o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, se kterým se na žalovanou marně obrátil doporučeným dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalované formou poštovní zásilky, kterou si však žalované nevyzvedla a zásilka se vrátila žalobci zpět. Následně žalobce zjistil, že s žalovanou bylo zahájeno exekuční řízení a podíl žalované na nemovitostech je postižen exekučním příkazem k prodeji nemovitosti. V současnosti tak žalovaná ani není oprávněna se svým podílem na nemovitostech nakládat. Nemovitosti tvoří dům a přilehlá zahrada. Nemovitosti není možné rozdělit tak, aby vznikly samostatné nemovité věci odpovídající velikosti podílů jednotlivých spoluvlastníků, když nemovitosti nezahrnují samostatné funkční celky, na které by bylo možné nemovitosti rozdělit a samostatně užívat. Žalobce nemá zájem o přiřknutí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Žalobce by se v zásadě nebránil tomu, aby nemovitosti byly přiřknuty do výlučného vlastnictví žalované za náhradu ve výši obvyklé ceny, určené znaleckým posudkem. Žalobce by se nebránil ani společnému prodeji nemovitostí, takový postup však s ohledem na exekuční řízení zahájené se žalovanou a na omezení váznoucí na podílu žalované není zřejmě možné a žalovaná rovněž ani o takový postup neprojevila zájem. V úvahu tak přichází jako způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví pouze nařízení prodeje nemovitostí ve veřejné dražbě podle ustanovení § 1147 věty druhé před středníkem občanského zákoníku.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, s podanou žalobou nesouhlasila a namítala, že prodejem nemovitostí by u ní došlo k újmě, protože je samoživitelkou dvou dětí a nemají kam jít. Pronájem soukromého bytu je ve , Anonymizováno, problém už delší dobu z důvodu nedostatku bytů k pronájmu. Najít bydlení v jiném městě je nepřijatelné, protože zde děti mají své zázemí, kroužky, školu, hudební školu a sociální začlenění. Žalovaná se svým bývalým manželem se majetkově vypořádali, dohodli se na jejím výlučném vlastnictví nemovitostí, žalovaná ho řádně vyplatila a čtyřu roky řádně hradila hypoteční úvěr, při přepisu na katastru nemovitostí však zjistila, že vypořádání SJM nebylo sepsáno právníkem, takže jí přepis zamítli. Bývalý manžel poté polovinu nemovitostí prodal žalobci. Žalobce podíl na nemovitostech odkoupil ze spekulativních a nečistých důvodů, když se chtěl pouze obohatit, a žalovaná z důvodu, že trpí depresí a z obav z nátlaku ze strany žalobce nechtěla moc komunikovat. Žalovaná proto nesouhlasila se takovými praktikami, jak legálně připravit lidi o bydlení, a měla za to, že by soud neměl podpořit takové jednání žalobce.3. Žalobce ve své replice k vyjádření žalované ze dne , datum, na podané žalobě trval. Zdůraznil, že se s žalovanou snažil opakovaně kontaktovat a nabízel jako řešení vzniklé situace jak prodej svého spoluvlastnického podílu, odkup spoluvlastnického podílu žalované, tak i společný prodej. Žalovaná však nikdy na žádnou výzvu k jednání žalobce nereagovala. Telefonní kontakt, který na žalovanou obdržel pracovník žalobce, nebyl následně aktivní a na sdělené číslo se žalobkyni nepodařilo dovolat. Žalobce se pak snažil žalovanou kontaktovat a navrhnout nejrůznější řešení opakovaně (včetně možnosti odkupu podílu žalované s vyplacením dluhů žalované a s tím, že z přebytku prodeje by žalovaná mohla řešit svou bytovou situaci) i po obdržení vyjádření žalované, a to opakovanou výzvou k jednání ze dne , datum, , která byla zaslána žalované doporučeně poštou a kterou si žalovaná opětovně nevyzvedla. Výzva pak byla zaslána žalované i e-mailem, na který ale žalovaná nijak nereagovala. Dle kupní smlouvy z roku , Anonymizováno, , uzavřené mezi , jméno FO, a žalovanou jako kupujícími je patrné, že , jméno FO, a žalovaná nabývali nemovitosti do spoluvlastnictví ještě před uzavřením manželství (žalovaná je v kupní smlouvě označena ještě svým původním příjmením a dle informací žalobce mělo být manželství uzavřeno až v roce , Anonymizováno, ). Je tudíž zřejmé, že dohodou o vypořádání společného jmění manželů nemohlo dojít k vypořádání spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Žádná taková dohoda žalobci při uzavření kupní smlouvy nebyla známa a o existenci takové dohody nebyl informován. Na základě žádné dohody ani neproběhl vklad do katastru nemovitostí. Předmětné nemovitosti byly ve spoluvlastnictví , jméno FO, , když z tohoto stavu vycházel žalobce při koupi podílu na předmětných nemovitostech. Dle informací od , jméno FO, společný hypoteční úvěr (který si vzali až po rozvodu manželství v roce , Anonymizováno, ) žalovaná zcela řádně nehradila, hypoteční úvěr na sebe nepřevedla a , jméno FO, již předmětné nemovitosti neužíval a rozhodl se proto ze společné hypotéky vyvázat a svůj podíl na předmětných nemovitostech prodat žalobci s tím, že z kupní ceny uhradil hypoteční úvěr. Žalobce odmítl, že by jednal s nečistými úmysly, jak naznačovala žalovaná ve svém vyjádření. Pokud žalovaná označovala postup žalobce za spekulativní, žalobce namítal, že se pohybujeme v prostředí tržní ekonomiky, přičemž i ekonomická motivace při nabytí podílu a zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimní cíl, jak ostatně potvrzuje ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR. V mezidobí od podání žaloby přibyly žalované další exekuce a v současnosti jsou proti žalované vedena tři exekuční řízení a podíl žalované na předmětných nemovitostech je postižen třemi exekučními příkazy k prodeji nemovitosti. Zároveň bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí zdravotní pojišťovny k zajištění pohledávek zdravotní pojišťovny. Uvedené skutečnosti jsou čistě věcí žalované (žalovaná je zapříčinila sama), a tyto znesnadňují mimosoudní vypořádání spoluvlastnictví, o které se žalobce dlouhodobě pokoušel. Těžko tak hovořit o tom, že by žaloba byla k újmě žalované. Pokud žalované vznikla nějaká újma, pak to jistě nebylo jednáním žalobkyně a podáním žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (na které má žalobce jako jakýkoli jiný spoluvlastník své zákonné právo), ale spíše nedostatečným vypořádáním s bývalým manželem nebo neplněním svých peněžitých závazků vůči třetím osobám, v důsledku čehož je podíl žalované postižen četnými exekucemi a dalšími omezeními. Nadto žalovaná dlouhodobě setrvává ve stavu, kdy toliko jako spoluvlastník (a nikoli jako výlučný vlastník) obývá předmětné nemovitosti jako celek, aniž by za to poskytovala druhému spoluvlastníkovi (žalobci) jakékoli protiplnění. Pokud tedy v rámci spoluvlastnického vztahu někomu vzniká újma, není to žalovaná, ale spíše žalobce. Vzhledem k exekučním příkazům k prodeji váznoucím na podílu žalované lze očekávat, že dříve či později dojde ke zpeněžení podílu žalované na předmětných nemovitostech v exekučním řízení (popř. k tomuto dojde v důsledku realizace zástavního práva zdravotní pojišťovny). Za dané situace byl žalobce přesvědčen, že případný výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí jako celku, jak navrhoval žalobce v žalobě, povede i k většímu výtěžku připadajícímu poměrově na žalovanou, když lze očekávat, že celek nemovitostí se prodá lépe než pouhý spoluvlastnický podíl. Ani z tohoto pohledu tedy nelze hovořit o tom, že by žalovaná měla být vystavena jakékoli újmě v důsledku podané žaloby, neboť důsledky vedených exekucí (pokud by situace zůstala, jak je nyní) by nakonec byly pro žalovanou výrazně horší.4. Při jednání žalobce na podané žalobě trval.5. Při jednání žalovaná preferovala další jednání s žalobcem o možnostech vyřešení této záležitosti. Žalovaná připustila, že dlužné částky představují přibližně , částka, , , částka, a , částka, , když pokud jde o částku , částka, , jedná se o její dluh vůči , Anonymizováno, pojišťovně ještě z období jejího podnikání ohledně zprostředkování pojištění jako zástupce, pokud jde o částku , částka, , jedná se o její dluh na pojistném na sociální zabezpečení, rovněž z období jejího podnikání, stejně tak jako pokud jde o částku , částka, , kdy se jedná o její dluh vůči , Anonymizováno, na zdravotním pojištění. Žalovaná uvedla, že pokud jde o předmětné nemovitosti,