6 C 253/2025-48 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 27 531,18 Kč, úroku 11,9 % ročně z částky 25 605,18 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 25 605,18 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, kapitalizovaného úroku ve výši 1 581,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 431,99 Kč a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela s žalovanou elektronicky Smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout neúčelový úvěr a závazek žalované splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků. Před uzavřením Smlouvy byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy byl následně žalované poskytnut úvěr ve výši 42 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr čerpat jednorázově do 7. 2. 2023 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 15. 1. 2027 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Doba trvání úvěru byla stanovena na 48 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 11,9 % ročně, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 1 123 Kč. Žalovaná vyčerpala částku úvěru dne 31. 1. 2023. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek a dopustila se tak porušení Smlouvy. V souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně zaslala žalované dne 19. 2. 2025 Výzvu k okamžitému splacení dluhu, a to do 9. 4. 2025. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 27 531,18 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 25 605,18 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 926 Kč (3 x 500 Kč za upomínky + 6 x 71 Kč za neuhrazený měsíční poplatek za pojištění úvěru). Jelikož žalovaná ani přes opakované výzvy žalobkyni dlužnou částku neuhradila, předala žalobkyně věc právnímu zástupci, který vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15. 5. 2025. Žalovaná ani přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila.3. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 4. 8. 2025 č. j. , spisová značka, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství a kolik celkem žalovaná uhradila na splátky tvrzeného úvěru.4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 10. 9. 2025 uvedla, že před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází a dále z příjmů a výdajů žalované, demografických a statistických informací (skóringový model). Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaná má jeden další dluh vyplývající ze Smlouvy o kreditní kartě splátkové ze dne , datum, . Z interní databáze žalobkyně, obsahující data pro řízení rizik za celou Skupinu , právnická osoba, ., nezjistila žalobkyně o žalované žádné negativní informace. Následně byla žalovaná prověřena v insolvenčním rejstříku, kdy bylo zjištěno, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, v živnostenském rejstříku, kdy bylo zjištěno, že žalovaná v tomto není vedena, a dále byla také prověřena existence exekučního řízení vedeného proti žalované. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované s ohledem na její příjem, který posuzovala dle její výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu, a dále s ohledem na její výdaje. Schopnost žalované splácet úvěr byla žalobkyní posouzena a vyhodnocena na základě čestného prohlášení o příjmu obsaženého v žádosti, v němž žalovaná čestně prohlásila, že její čistý příjem ze závislé činnosti je ve výši 27 118 Kč a z ostatních příjmů ve výši 50 800 Kč (příjem rodinného příslušníka ve výši 45 000 Kč a ostatní příjmy ve výši 5 800 Kč). Kontrolou příjmů na běžném účtu žalované za období předcházejících 5 měsíců bylo zjištěno, že pravidelná mzda žalované činila v průměru 27 992 Kč měsíčně, pravidelná mzda rodinného příslušníka v průměru 25 790 Kč měsíčně a pravidelné příjmy v průměru 7 167 Kč měsíčně. Žalobkyně rovněž provedla vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalované, kdy posuzovala nejen výdaje sdělené žalovanou, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Žalobkyně tak vycházela z výdajů žalované v celkové výši 46 908 Kč, kdy výdaje na závazky u žalobkyně činily částku ve výši 8 241 Kč. Žalobkyně na základě shora uvedených údajů dospěla k jednoznačnému názoru, že žalovaná bude schopna splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. K dotazu soudu, kolik žalovaná na předmětný úvěr celkem uhradila, žalobkyně sdělila, že uhradila celkovou částku ve výši 24 889,62 Kč.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Na základě doložených listinných důkazů soud vzal za prokázané a učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr – Osobní úvěr ve výši 42 000 Kč, a to na 48 měsíců s dobou splatnosti do 15. 1. 2027. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 11,9 % ročně a celková splatná částka činila 52 949,45 Kč (ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaná byla svobodná, žila v nájmu a měla 4 vyživovací povinnosti. Pobírala mzdu ve výši 27 118 Kč a přídavky na děti v celkové výši 5 800 Kč. Její výdaje spojené s bydlením činily částku 8 000 Kč a ostatní výdaje včetně výživného částku 2 500 Kč. U , právnická osoba, splácela úvěr ve výši 257 579,10 Kč měsíčně částkou 8 243 Kč (z Informací sdělených v rámci žádosti o úvěr, z výpisů z účtu). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, kdy uhradila pouze částku ve výši 24 889,62 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani na základě této upomínky (z předžalobní upomínky ze dne 15. 5. 2025).7. Ze spisů Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaná řádně nesplácela úvěry již dříve poskytnuté žalobkyní, a to na základě smlouvy ze dne 2. 10. 2023 ve výši 46 000 Kč, ze dne 1. 2. 2022 ve výši 120 000 Kč a ze dne 7. 10. 2022 ve výši 150 000 Kč.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku