14 C 85/2026-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, ve výši , částka, (skládající se z jistiny ve výši , částka, a ze souhrnného poplatku ve výši , částka, ), podle které měl žalovaný splácet týdně částku , částka, , a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný uhradil částku ve výši , částka, . Žalobkyně tuto částku započetla nejprve na: a) úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, d) úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, e) úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru a dále na úhradu jistiny úvěru dílem ve výši 83,47 % a na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, tisk a zhotovení dokumentů potřebných pro smlouvu. Podle platební historie žalovaný splácel půjčku nepravidelně: Celkem uhrazenou částku , částka, vydělila žalobkyně týdenní splátkou ve výši , částka, a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na , datum, a datum prodlení ke dni , datum, .3. Usnesením soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 256/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že posuzovala a prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr kontrolou v databázi neplatných dokladů, kontrolou předložených dokumentů v Evidenční kartě klienta při jejím sepisování, kontrolou RČ a OP dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolou aktuálního počtu exekucí v databázi Centrální evidence exekucí prostřednictvím , právnická osoba, , náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolou platební historie klienta u jejich společnosti, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta zaznamenaných v Evidenční kartě klienta sepsané před samotným poskytnutím úvěru a vyhodnocením příslušné lokality bydliště, stejně tak i lokality zdrojů příjmu klienta, a to na základě vědomostí a praxe z „terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování vzal za prokázané, že žalobkyně jako věřitel se zavázala, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, částku v celkové výši , částka, . Žalovaný převzal tuto částku osobně, což stvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit v šedesáti týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když uhradil pouze částku , částka, . Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, předžalobní upomínkou, a to do sedmi dnů. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil (z předžalobní upomínky, z podacího archu). Z Evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl že má učňovské vzdělání, je svobobný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí s rodiči, měsíční výdaje žalovaného činí , částka, , životní minimum činí , částka, . Celkem měsíční výdaje domácnosti činí , částka, . Žalovaný pobírá mzdu z hlavního pracovního poměru ve výši , částka, měsíčně (z evidenční karty klienta ze dne , datum, ).7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která n