8 C 43/2026-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, sestávající z dlužné části jistiny úvěru , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši 40 % měsíčně za první měsíc čerpání úvěru ve výši , částka, , dále se žalobkyně domáhala úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od počátku prodlení , datum, do odeslání předžalobní výzvy , datum, , tj. v kapitalizované výši , částka, , a to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , na základě které měla poskytnout žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v souhrnu ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat uvedenou částku navýšenou o úrok 40 % měsíčně vrátit. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Soud učinil z účastníky předložených listin následující skutková zjištění.5. Žalobkyně se dne , datum, ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o úrok 40 % měsíčně splácet vždy nejpozději k 26. dni v měsíci. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalovaného , č. účtu, . Pro případ prodlení je podle čl. IV.4.2.c) žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ).6. Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána částka , částka, pod variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného a v poznámce číslo úvěrové smlouvy (zjištěno z výpisů z účtu žalobkyně a sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, )7. K prokázání své totožnosti žalovaný zaslal žalobkyni kopii svého občanského průkazu (zjištěno z kopie OP)8. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním, pracuje u firmy , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši , částka, a jeho měsíční výdaje jsou ve výši , částka, . Uvedl, že není v insolvenci ani exekuci a ani u něj nejsou dány důvody pro podání insolvenčního návrhu. (zjištěno ze žádosti o úvěr)9. Žalobkyně měla k dispozici výplatní pásky za období 2/2024 – 4/2024, ze kterých byl zjištěn měsíční příjem výši , částka, v měsíci únoru roku 2024, dále ve výši , částka, v měsíci březnu roku 2024 a dále ve výši , částka, v měsíci dubnu roku 2024 (zjištěno z výplatní pásky únor, březen, duben 2024).10. Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného o zesplatnění celé dlužné částky z titulu úvěru č. , hodnota, z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, do 3 dnů. (zjištěno z dopisu ze dne , datum, )11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ve lhůtě 3 dní od doručení předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . (zjištěno z výzvy a podacího lístku ze dne , datum, )12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o úrok 40 % měsíčně splácet vždy nejpozději k 26. dni v měsíci. Na účet žalovaného č. , č. účtu, žalobkyně z titulu úvěru č. , hodnota, poukázala částku , částka, . Z vplatních pásek byla zjištěna mzda, kterou žalovaný pobíral v předcházejících třech měsících před poskytnutím úvěru a to v průměru , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, a předžalobní upomínkou odeslanou , datum, .13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.18. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.19. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.21. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.22. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o j